Právník by měl umět programovat

Lukáši, vy se ve své praxi věnujete mimo jiné tématu programování. Měli by podle vás dnešní právníci umět programovat?

Programování vnímám jako jednu ze složek obecného vzdělání. Děti se učí programovat už na prvním stupni základních škol, v podstatě jsme čím dál tím více obklopováni technikou, která programování umožňuje. Takže ve vztahu ke klientům téměř každý člověk vykonává úkony, které mají něco společného s programováním − a to se netýká jen právníků.

Proč je programování tak důležité?

Se znalostí programování je to jako se znalostí cizího jazyka. Jsme malý národ, a pokud tedy chceme někam jet, musíme se naučit jiný jazyk, abychom se domluvili. Obdobně pokud chceme hovořit se stroji, měli bychom mluvit jejich jazykem.

Jak jste se k programování dostal vy?

Měl jsem k němu vztah už od základní školy. Jsem z generace, která vyrůstala před převratem. Na počítačích kamarádů jsem ve volných chvílích základy programování zkoušel. Fascinovalo mě to. Pořádně jsem se k počítačům dostal ale až na gymnáziu, kde jsme měli hodiny programování.

V jakém jazyce v současné době programujete?

Věnuji se převážně webovým technologiím, jako je JavaScript a podobně. A i tyto jazyky mají velké praktické využití. Pomocí různých nástrojů, jakými je například Electron nebo NativeScript, lze v JavaScriptu nakódovat v zásadě plnohodnotné apli­kace, které mohou běžet na desktopu i v mobilních zařízeních bez omezení, jež jsou ve webovém prohlížeči.

Je JavaScript vhodný i pro začátečníky a využijí ho i právníci?

Je to jazyk, který podporuje každý webový prohlížeč. Kdo chce, může si ho vyzkoušet. Pokud používá Windows, tak si v Notepadu může udělat velmi jednoduchou webovou stránku a v jejím rámci napsat jednoduchý skript JavaScriptu, který potom může rozvíjet a prostřednictvím složitějších nástrojů si může vytvářet vlastní aplikace. Takže výhodou je rozšířenost JavaScriptu, nepotřebujete si kupovat žádné zvláštní nástroje, navíc na webu existují i různá on-line hřiště, jako například JSFiddle, kde si můžete JavaScript vyzkoušet.

Řekněme, že jsem advokát a chci zkusit programovat něco pro svou právní praxi. Čím mám začít?

Určitě je dobré začít u jednodušších věcí a zkoušet programování třeba na vytvoření nějaké kalkulačky. Řekněme kalkulačka advokátního tarifu nebo hlídání lhůt pro odvolání je poměrně jednoduchý program. Záleží ale na tom, jakou kdo má praxi a jak moc se chce do programování ponořit. Protože přes JavaScript je možné vytvářet i různé inteligentní vzory, které mají výstup přímo do MS Office. Ten totiž podporuje i doplňky v JavaScriptu.

Takže programováním lze rozšířit funkcionality sady Microsoft Office?

Přesně tak.

K čemu je to dobré?

Třeba k automatickému generování smluv, tedy automatizaci dokumentů.

Je podle vás vhodnější zkusit si podobnou funkcionalitu vytvořit sám, nebo je dobře pořídit si program, který už někdo vyvinul?

Každý produkt, ať už komerční, či jiný, vždy vychází z nějaké koncepce, přístupu, stylu práce, kterému se jako uživatel musíte přizpůsobit. Některé nástroje jsou spíše vizuální, jinde je nutné něco kódovat, v dalších případech programy částečně fungují jako služba, která dokumenty nějakým způsobem připraví, pokud pošlete svůj právní vstup. Ne každému ten či onen koncept musí vyhovovat, proto těch nástrojů můžeme napočítat desítky, což je jen dobře. A já jsem přesvědčen o tom, že každý, kdo má řekněme základní až lehce pokročilou znalost programování, může si podobnou funkcionalitu poměrně jednoduše připravit sám a zohlednit své praktické potřeby, které on sám zná nejlépe.

Co může být příkladem takového jednoduše programovatelného řešení pro právní praxi?

Mně třeba přijde otravné, pokud musím do smlouvy, kde je více účastníků, vypisovat data z obchodního rejstříku, takže automatické propisování těchto dat je jednoduchá funkcionalita, která právníkovi ušetří čas.

Kde se lze naučit programování tak, abych tato řešení vytvořil?

Na internetu jsou různé tutoriály od základních po pokročilé a pro ty, kteří nejsou tak zdatní, pak mohou být ideální různé kurzy. Navíc na toto téma připravuji knihu pro Wolters Kluwer, která by měla vyjít na podzim a bude se zabývat přesně těmi praktickými možnostmi využití programování v právní praxi.

Ta bude koncipován jako návod?

Ano, měl by to být návod, ale i motivační četba k tomu, proč by právník měl nebo mohl programovat.

Myslíte si, že mezi právníky o programování je a bude zájem?

Co jsem zjišťoval, tak ano. Osobně plánuji pořádat i kurzy programování jako možnost školení právníků.

Nepřemýšlel jste osobně, že budete vytvářet nějaký komerční právní program?

Ano, přemýšlel. V současné době se intenzivně zabývám otázkou strojového učení a umělé inteligence, která se dá také dobře dělat v JavaScriptu. Ve spolupráci s jedním francouzským investičním fondem připravuji projekt aplikace umělé inteligence na právní oblast − revize smluv nebo aplikaci judikatury na určité skutkové stavy a podobně.

Má umělá inteligence mezi právníky budoucnost?

Četl jsem spoustu názorů na to, nakolik je umělá inteligence v současné době vyspělá, aby nahradila právníky. Myslím si ale, že uvažovat tímto směrem je zatím velmi předčasné. Nyní nejsme ve stadiu, že bychom přišli za nějakým počítačem a ten by nám poradil stejně dobře jako právník. Je potřeba si říct, co to umělá inteligence je. Spousta lidí si pod tímto pojmem přestaví nějakého chatbota, kterému něco napíše a on odpoví. O tom to až tak podle mě není. Ale může to samozřejmě být jedna z těch aplikací.

Jak podle vás pro právníky využitelná umělá inteligence vypadá?

Můžeme si ji představit jako jakýsi predikční model, který na základě předchozích zkušeností a učení je schopen předpovídat, zdali určitý vstup dá s nějakou mírou pravděpodobnosti odpovídající výsledek. Plnohodnotná umělá náhrada právníků je sice v nedohlednu, na druhou stranu si myslím, že by bylo možné vytvořit systém, který by právníkům pomáhal v jejich práci. Vezměme si obory, jako jsou například finance nebo nemovitosti, ve kterých panuje solidní shoda ohledně standardního obsahu právních dokumentů. Specialisté v těchto oborech vědí, jaká ustanovení hledat, jaké kombinace jsou potenciálně problematické, co je výhodné, co nevadí a co je naprosto vyloučeno. Pomocí dobře připravených modelů jsme schopni zajistit, aby počítač předběžně posoudil dokument a zjistil, zda bude s určitou pravděpodobností právníkovi vyhovovat, nebo ne.

Takže jde o software, který může především ulehčit právníkům práci a šetřit čas?

Může znamenat významnou úsporu času při práci s velkými daty, protože třeba k revizi živým právníkem lze pak vybírat jenom dokumenty, které počítač označí za problémové. To sice asi neodpovídá pojmu umělé inteligence jako chatbot a podobně, nicméně je to jedna z možností aplikované umělé inteligence − předvídat a pracovat s daty, se kterými se předtím nesetkal.

Můžete dát příklad nějaké aplikace, která pracuje na principu umělé inteligence?

Jsou to například ty aplikace, které předkládají uživatelům fotografie jiných uživatelů a lze je ohodnotit líbí a nelíbí. Na základě toho si umělá inteligence udělá určitý ideální model a pak s určitou pravděpodobností předkládá fotky, u kterých má za to, že se mi budou líbit. A přesně to lze aplikovat třeba i na dokumenty a jejich obsah. Na podobném principu bude fungovat můj projekt ve spojení se zmíněným francouzským fondem.

Proč zrovna francouzský fond? V České republice o váš nápad zájem nebyl?

Jsem poměrně spjatý s Francií, studoval jsem tam LL.M. a mám tam spoustu známých. Právě přes některé francouzské klienty z dávných dob jsem se dostal na francouzské investory a investiční fondy, které to zajímá.

Je Francie v přístupu k umělé inteligenci a celkově inovacím v oblasti práva i mimo ni vyspělejší než v Česká republika?

Je to už asi 13 let od doby, kdy jsem studoval LL.M. ve Francii. Co jsem tehdy zažil za softwarová řešení − ať už se to týká právních informačních systémů, nebo systémů vytváření různých vzorů, vyhledávání judikatury a podobně −, tak mám za to, že na takovou úroveň se naše právní informační systémy dostaly možná až po 10 letech, co jsem je ve Francii využíval. I když jsem před těmi 13 lety pracoval v relativně malé advokátní kanceláři v centru Paříže, tak i její technologická úroveň byla velmi vysoká.

Ve své advokátní praxi se věnujete především veřejnému právu a právu nemovitostí. Dá se programování efektivně využít i v těchto oblastech?

Ano. Dovedu si představit generování smluv například při prodeji bytů developery.

Chápu správně, že největší potenciál programování pro právníky může znamenat právě vytváření smluv?

Přesně tak. Obecně to platí pro obory, kde právník využívá spoustu standardizovaných dokumentů.

Jako například?

Největší potenciál vidím asi v oboru bankovnictví, nemovitostí a hromadného vymáhání pohledávek.

Je podle vás možné, že se programování dostane i do osnov výuky právnických fakult?

V současné době lze najít nějaké předměty, které řeší právní problémy IT a podobně, ale neřeší technickou podstatu a znalost programování jako takovou. Pokud se ale právníci začnou o programování zajímat a ptát se na možnosti výuky takového předmětu, tak může přijít podobná změna poměrně brzy.

Rozhovor byl publikován v měsíčníku Právní rádce.