Zatímco většina produkce vín Champagne je v rukou velkých značek, takzvaných šampaňských domů, tak téměř všechny vinice slavného vinařského regionu mají v majetku malí pěstitelé. Historicky tito „growers“ prodávali své hrozny slavným producentům bez ambice dělat vlastní vína. To se ale poslední dekády mění a část z nich se rozhodla uvést na trh vlastní rodinné značky a vína často originálních stylů. Jména jako Egly-Ouriet, Jacques Selosse nebo Larmandier Bernier se stala velmi vyhledávaná milovníky šampaňských bublinek.

Čísla hovoří jasně! Šampaňských domů (tzv. Champagne Houses) je v regionu v současnosti 360 a společně tvoří více než dvě třetiny všech prodaných šampaňských lahví, a dokonce hned 90 procent exportu. Historicky jsou ovšem domy zvyklé nakupovat hrozny pro svá vína od nasmlouvaných pěstitelů a dnes tak společně vlastní jen zhruba 10 procent z 34 300 hektarů vinic regionu Champagne. V posledních letech se domy snaží tento nepoměr trochu vybalancovat a vinice dokupovat, ale to není administrativně ani ekonomicky příliš jednoduché. Jen pro představu, jeden hektar vinice v Champagne může mít cenu jeden milion eur. V případě prestižních tratí i více než trojnásobnou. Mimochodem největším pěstitelem celého regionu je vinařství Moët & Chandon, které samotné disponuje úctyhodnými 1190 hektary vinic.

Druhou silnou skupinou v Champagne jsou drobní pěstitelé rodinného charakteru. Těch v Champagne najdete zhruba 16 200 a společně hospodaří na 90 procentech vinic v Champagne. Tito pěstitelé dříve hrozny nezpracovávali, ale inkasovali prostředky za jejich prodej. V posledních dekádách se zažitý systém částečně změnil a v roce 2020 byl podíl pěstitelů v prodejích šampaňských vín 19 procent. Počet pěstitelů, kteří se rozhodli lahvovat vlastní produkci, je 4300. Jejich vína a osobitý přístup napumpovaly do regionu novou energii. Lahve některých growers dobyly vinné lístky luxusních vinných barů a restaurací, zamilovali si je i vášniví obdivovatelé šampaňského.

 Nejistá budoucnost pěstitelů Champagne

I tak je ovšem budoucnost pěstitelů nejistá. Vzhledem k relativně malé produkci jsou pěstitelé mnohem citlivější na změny a globální vlivy, než je tomu v případě velkých zavedených značek. Jedním z trendů, který jde proti growers, je dlouhodobě rostoucí export šampaňských vín a naopak stagnace prodejů na domácím trhu. Pěstitelé totiž velkou část svých vín prodají právě ve Francii, kde se mimochodem vypije necelá polovina z roční produkce 300 milionů lahví šampaňského. Zatímco v roce 2008 pěstitelé na trh umístili 78 milionů lahví šumivých vín, o dekádu později to bylo „jen“ 57 milionů lahví. Velké domy ve stejném období svůj podíl na celkových prodejích naopak posílily.

Zatímco velké domy počítají svou produkci často v milionech lahvích, v případě pěstitelů je průměrná produkce jen 14 000 lahví. V takto malém rozsahu je těžší reagovat na výkyvy, jako jsou ceny energií nebo surovin, které vinaře postihují v posledním roce. Specifikem Francie je pak velká dědická daň, kterou musí pěstitelé nebo vinaři platit při převodu majetku na své potomky.

Specifický styl pěstitelských Champagne

Kategorie pěstitelských Champagne je opravdu velmi pestrá a pro degustačního dobrodruha učiněný ráj. V první řadě tu častěji najdete vína, která pochází z jedné konkrétní vinice či parcely. Pěstitelé obvykle vlastní malé parcely vinic na velmi specifických polohách a terroir místa se tak do vín výrazněji otiskuje. Vína také vznikají v malých partiích, mohou chutnat každý rok relativně odlišně a vyzdvihnout charakter toho či onoho ročníku. Pěstitelé volí různě dlouhé macerace hroznů, přistupují kreativně a osobitě také k používání různých nádob, kde kromě různě velkých sudů zapojují trendy nádoby, jako jsou qvevri nebo betonové tanky. Šampaňská vína od pěstitelů tradičně chutnají velmi suše, mají minimální nebo žádnou dozáž. Growers často pracují s jednotlivými odrůdami zvlášť a nebojí se ani méně rozšířených šampaňských odrůd, jako jsou Petit Meslier, Pinot blanc nebo Arbanne.

Jak poznat, že jde o pěstitelské Champagne?

Pěstitelská Champagne jsou dobře dostupná a velmi populární v České republice. Na trhu najdete opravdu velké množství pěstitelských značek. V Champagne jsou jasná pravidla pro označování typu producentů a zákazník tak může velmi jednoduše rozeznat, od koho víno pochází. Jestli od velkého domu, pěstitele, obchodníka nebo třeba družstva. Pro pěstitelská Champagne se na lahvích používá zkratka RM, (Récoltant-Manipulant), oproti tomu velké domy mají zkratku NM (Négociant Manipulant).

Jedním z respektovaných pěstitelských vinařství z podoblasti Côte des Blancs je tradiční rodinné vinařství Vazart-Coquart, které najdete v sortimentu HNvíno. Vazartovi pěstují na svých 11 hektarech vinic z 95 procent Chardonnay a 5 procent tvoří odrůda Pinot Noir. Vinohrady spadají do kategorie Grand Cru Chouilly, jde o nejsevernější vinařskou obec podoblasti Côte des Blancs. Průměrný věk révy je více než 30 let. Vinařství hospodaří maximálně s respektem k životnímu prostředí. Jako uznání vinařství Vazart-Coquart v roce 2012 obdrželo jako jedno z prvních ve Francii od ministerstva zemědělství certifikaci Exploitation Viticole de Haute Valeur Environnementale, potvrzující hluboký respekt k životnímu prostředí a ochraně biologické rozmanitosti. V sortimentu vinařství najdete klasický Brut, Rosé nebo prestižní ročníkové víno Champagne Grand Bouquet 2015 Grand Cru.

Nový banner HN Víno