Dánové jsou ve flexibilitě trhu práce vzorem celé Evropy. Je jejich model přenositelný k nám?

Flexibilita práce je stále jednou z bariér u českých zaměstnavatelů. Aliance udržitelného podnikání Byznys pro společnost proto 26. dubna v prostorách České pojišťovny na pražském Pankráci uspořádala konferenci Skandinávská inspirace flexibility práce - model pracovního trhu Flexicurity. Setkali se zde představitelé Konfederace podnikatelských a zaměstnavatelských svazů ČR, zástupci velvyslanectví Dánského království v ČR na čele s dánským velvyslancem J.E. Ole Frijs Madsenem, experti a expertky Dánské konfederace průmyslu, Dánské federace oborů a Dánské obchodní komory, zástupci skandinávských firem působících v ČR (LEGO Group, Nilfisk Advance, NNIT, Skanska). Sdíleli zkušenosti a názory na flexibilní formy zaměstnávání s  cílem prodiskutovat možnosti uplatnění prvků dánského modelu flexibilního trhu práce (tzv. Flexicurity) v českých podmínkách.

Flexibilita práce je pro českou ekonomiku klíčová. Ukázalo to i měření Age Managementu, který uskutečnil Byznys pro společnost, mezi téměř 50 velkými i malými výrobními i nevýrobními společnostmi. Zkoumala se oblast HR s ohledem na věk zaměstnanců. Jeden ze závěrů měření konstatuje, že čeští zaměstnavatelé mají malé zkušenosti s flexibilitou práce, stále pro ně představuje jakousi bariéru, nikoliv příležitost na pracovním trhu a potřebují v této sféře výrazně podpořit. Proces měření Age managementu a jeho vyhodnocení v rámci projektu realizovala Aliance odpovědných firem Byznys pro společnost.

Dánský model Flexicurity

Dánský trh práce má ve srovnání s českým mnohá specifika. Ačkoliv je jedním z nejdůkladněji organizovaných na světě (míra sdružování se do odborů je kolem 80 %), nepředstavuje to pro zaměstnavatele bariéru v možnosti snadno přizpůsobit svou poptávku po pracovní síle hospodářskému cyklu, resp. svým aktuálním potřebám. Je to umožněno léty budovanou souhrou aktivní politiky zaměstnanosti (zvyšování úrovně kvalifikací), funkčního nastavení systému sociálních dávek (zajištění správných ekonomických pobídek k hledání zaměstnání) a účinné hospodářské politiky zaměstnanosti (vytváření pracovních míst).  Lidé se po zkušenostech jednoduše nebojí, že by pro ně ukončení pracovního poměru znamenalo citelnou ztrátu příjmu (životní úrovně) a problém se získáním dalších pracovních příležitostí. 

Learn about the Danish Flexicurity model

Klíčovým rysem dánského trhu práce je tripartitní spolupráce

„Spolupráce mezi odbory, organizacemi zaměstnavatelů a státem je v Dánsku velmi intenzivní a přirozená. Navíc je, mnohem více než na nařízeních, založená na dohodách. Stát je spíš v roli pozorovatele a tím, kdo nastavuje mantinely,“ říká Pavlína Kalousová, předsedkyně Byznys pro společnost. Většinou se totiž daří regulovat mzdy, pracovní podmínky a problematiku s tím spojenou bez jeho zásahů, tj. konsensem mezi odbory a zaměstnavateli.

Odbory a zaměstnavatelé participují i na tvorbě legislativy a politiky zaměstnanosti

Jejich stanoviska jsou zohledňována i v oblastech, které jsou primárně regulovány právními předpisy, jako jsou bezpečnost a ochrana zdraví při práci, pracovní umístění a pojištění v nezaměstnanosti. V mnoha oblastech jsou politická rozhodnutí přijímána ústředními nebo místními radami, v nichž jsou odbory i zaměstnavatelé rovněž zastoupeni.

Co činí dánský trh práce tak flexibilním?

• Jedním z nejdůležitějších rysů dánského trhu práce je jednoduchost najímání a propouštění zaměstnanců. Stupeň ochrany zaměstnance před propuštěním je zde mnohem nižší, než například ve Švédsku nebo v Německu. I proto má Dánsko oproti jiným zemím poměrně vysoký podíl zaměstnanců, kteří za určité časové období vystřídají svá pracovní místa. „V průměru 25-35 % dánské pracovní síly každoročně mění svou práci, což odpovídá přibližně 800 000 lidí. Mobilita zde existuje jak v nízko, tak ve vysoko postavených pozicích,“ říká Jana Skalková, manažerka HR programů Byznys pro společnost.
• Flexibilita práce v dánských podnicích (pohyblivost pracovní doby, organizace pracovní doby a přesčasů nebo podmínky pro práci na částečný úvazek apod.) je dána především výsledkem kolektivního vyjednávání a nikoli právními předpisy, na rozdíl od většiny ostatních zemí. To dává větší prostor variabilitě oproti podmínkám upraveným zákonem.
• „Dánští zaměstnavatelé kladou důraz na funkční flexibilitu zaměstnanců, tedy na jejich schopnost ovládat hned několik specializací,“ říká Jana Skalková.  Dosahují toho například pomocí rotací pracovních míst a dalším vzděláváním tj. neustálým budováním variability kompetencí svých lidí.
• Ve srovnání s jinými zeměmi je v Dánsku také větší mzdová flexibilita.

Flexibilitu zaměstnávání podporují jak efektivní systém sociálního zabezpečení, tak i aktivní politika zaměstnanosti

Přestože je dánský trh práce charakteristický relativně snadným a flexibilním propouštěním a délka pracovního poměru na jedné pozici je zde ve srovnání s jinými evropskými zeměmi relativně nízká, studie potvrzují, že se dánští zaměstnanci necítí ohroženi ztrátou zaměstnání.  Nabídek práce je totiž dostatek a vlivem efektivního systému sociálního zabezpečení a vysoké výše podpory v nezaměstnanosti jim nehrozí ani ztráta životní úrovně. Převážná většina nezaměstnaných, kteří jsou pojištěni pro případ nezaměstnanosti, obdrží částku ve výši 90 % svých předchozích příjmů po dobu až dvou let od vzniku nezaměstnanosti.

Dánským specifikem je také tzv. kombinované zabezpečení - možnost kombinace placeného zaměstnání a různých typů dovolených – např. vzdělávacích, vědeckých nebo rodičovských. Důležitým stimulantem flexibility trhu práce v Dánsku je dále aktivní politika zaměstnanosti. Především pak důraz na neustálé zdokonalování dovedností nezaměstnaných, aby byli snadno a rychle uplatnitelní u jiných zaměstnavatelů nebo v jiných profesích.

Odborníci se shodují -  inspirace Dánskem je v ČR víc než žádoucí! Těžili by z toho všichni – zaměstnanci, zaměstnavatelé i stát

Dánský model Flexicurity je ukázkou funkčního a úspěšného modelu spolupráce státních institucí, firem a zaměstnanců. Jsme si vědomi toho, že dánský model vychází z jiného kulturního a hodnotového prostředí. Přesto věříme, že může být dobrou inspirací pro systematickou podporu a rozšíření flexibility českého pracovního trhu. Flexibilita neznamená pouze zkrácené či částečné úvazky – jak často bývá v ČR mylně vykládáno. Flexibilita (funkční) představuje legislativní systém, umožňující zaměstnancům i zaměstnavatelům lépe pracovat s časem, prostředím,  respektovat životní a osobní situaci lidí, i priority a strategické plány firem ke spokojenosti všech.

Česká republika se dlouhodobě potýká s nedostatkem pracovní síly na českém trhu, nedostatkem kvalifikovaných zaměstnanců pro specifické profese. Současně musíme reagovat na demografické změny způsobené především stárnutím obyvatelstva, měnící se styl života a požadavky na jeho kvalitu. Zaměstnanci volají po lepším sladění osobního a pracovního života. Na pracovním trhu jsou také dlouhodobě opomíjené skupiny – ženy, matky malých dětí, lidé 50+, absolventi škol atd., kteří by díky flexibilitě mohli naplno využít své schopnosti a dovednosti. V dnešním globalizovaném světě už řada firem využívá mezinárodní až virtuální týmy, roste využití informačních a komunikačních technologií, robotizace a automatizace pracovních profesí.

FLEXIBILNÍ PRÁCI lze zavést k užitku všech v jakékoli organizaci, bez ohledu na sektor, odvětví či velikost či životní fázi. Její zavedení ale vyžaduje systémové změny – lepší propojení činnosti Úřadů práce formou aktivní podpory uchazečů o zaměstnání, zvyšování jejich kvalifikací atd., MPSV formou změn v sociálním zabezpečení, firem ve způsobu práce a jako takový je nutno jej správně plánovat, řídit a být připraven učit se nové dovednosti.