Jak kdysi trefně vyjádřila Indíra Gándhí: historie je nejlepší učitelkou s obzvlášť nepozornými žáky. Ano, nedostatečná znalost dávných chyb skutečně stojí za jejich opakováním. Jenže historie je věda krásná a zároveň ošemetná. Snad i studenti, kteří dějepisem na střední škole pouze propluli, vědí, že všechny ty historické souvislosti, vzájemné vztahy a události mohou ve výsledku vytvořit nepřekonatelný chaos. Neuchopitelná záhada v podobě studia historie tak může mnohé odradit. Pro studenty, kteří vytrvají, se ale často otevírá nejen poznání minulosti, ale i budoucnosti.

Studenti, kteří jsou odhodláni proniknout do tajů světové i české historie poněkud hlouběji než v míře středoškolského učiva, mají na našich vysokých školách mnoho možností. Historie patří k nejstarším studijním oborům a je možné ji studovat téměř na všech českých univerzitách. Nejde o jednotvárný předmět, je spojen s řadou dalších oborů, například pomocnými vědami historickými, archeologií starověku a středověku nebo archivnictvím. V rámci oborových kombinacích se studenti často uchylují k cizím jazykům, bohemistice, či filologii.

Studenti historie musí znát mnohem víc než jen letopočty, panovníky, politiky nebo válečné konflikty. Bez znalosti kulturních, politických a sociálních souvislostí se neobejdou a jejich obor tak přesahuje do mnoha dalších disciplín. Samozřejmostí jsou cizí jazyky, bez kterých se historické bádání často neobejde. Jazyky si studenti mohou prohloubit v rámci zahraničních studijních pobytů, na Filozofické fakultě UK si mohou vybrat například program ERASMUS nebo CEEPUS, který spojuje země střední a východní Evropy.

„Myslím, že už v prvním kole se pozná, kdo se o historii skutečně zajímá a kdo to přišel jenom zkusit. Test je poměrně komplexní a znalosti uchazečů prověří důkladně. Ústní pohovor pro mě byl hrou o nervy. Nevyplatí se podcenit seznam odborné a populárně vědní četby, dobré je připojit vlastní práce a články. Ale vůbec nejdůležitější je to všechno správně prodat a dokázat komisi svůj zájem o obor. Musí vědět, že jste to vy, koho hledají,“ říká o přijímacím řízení student historie na FF UK.

U ústní zkoušky se prověřuje, jak hluboce se uchazeči o obor zajímají. Významné body k dobru mohou přidat nejen účast v SOČ, ale i seminární práce, články a recenze. I přes nervozitu, která je u ústní přijímací zkoušky častým a v podstatě normálním jevem, by uchazeči měli působit sebejistě a mít jasno o svých motivech ke studiu. Významným plus jsou i ocenění získaná na dějepisných soutěžích ještě během střední školy.

Četba a zase četba...

Studium historie je skutečně náročné na zrak, oči studentů se totiž musí během studia pročíst obrovským množstvím textů. To, že vás četba bude provázet po několik let předznamenává často už seznam přečtené literatury, který bývá běžnou součástí přijímacího řízení. Soupis četby a to, jak moc prostudovanou literaturu znáte, může rozhodnout o vašem úspěchu u přijímacího řízení.

Na už zmiňované FF UK zkoušející z načtené literatury vycházejí při dotazování u ústního kola přijímací zkoušky. Seznam publikací, které by na vámi předloženém seznamu neměly chybět, zveřejňuje fakulta na svých stránkách. I v seznamu doporučené literatury se začala projevovat tendence ke znalosti novodobých dějin. To, že znáte objem mozkovny australopitheka u zkoušky pravděpodobně nikoho neohromí, zájem vzbudíte spíš znalostí historických souvislostí a také to, jak chápete jejich dopad na současnost.

TSP, Scio i vlastní režie

Masarykova univerzita v Brně přijímá studenty na základě TSP (testy studijních předpokladů) a testů oborových. Vlastní přijímací testy sestavují i ostatní univerzity, ale například Jihočeská univerzita na Filozofické fakultě přijímací řízení promíjí na základě průměru ze střední školy nebo úspěších v olympiádách. Druhou možností, jak se na školu dostat, je uspět v národních srovnávacích zkouškách společnosti Scio. Výjimku nebo prominutí přijímací zkoušky ale nečekejte na Filozofické fakultě v Praze, přijímacím sítem, které dává šanci jen těm nejlepším musí projít všichni uchazeči o studium.

Absolvent vysokoškolské historie má komplexní znalosti o politickém, sociálním, hospodářském a kulturním vývoji společnosti. Vyzná se ve fungování a historii nejen evropské, ale i světové civilizace. Uplatnění na něj čeká například na postu odborného vědeckého pracovníka v oboru. Své znalosti může využít také pro pedagogickou činnost a stát se učitelem dějepisu na střední nebo základní škole. Absolventi jsou mimo jiné nepostradatelnými pracovníky muzeí, bibliografických  a vědeckých center, knihoven a archivů.

Studium historie Vám přiblíží také připravovaný rozhovor s Janem Indráčkem, absolventem oboru historie na Oxfordu.

_____________________________________________________________________
Bottom line: Studium historie sice není pro každého, ale vyznat by se v ní měl každý. Jak jste na tom se znalostí našich a světových dějin vy? 

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist