SUBJECTS: Sinologie, balkanistika, arabština aneb studium jazyka jako klíč ke světu

Na světě prý existuje až sedm tisíc jazyků, a to včetně těch umělých, jako je například esperanto. České vysoké školy samozřejmě nabízejí studium tradičních jazykových velikánů, ať už se jedná o angličtinu, španělštinu nebo ruštinu, ale zároveň není nouze o nejrůznější jazykové klenoty: například sanskrt, se kterým vás seznámí v rámci oboru Indologie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. S ohledem na skutečně širokou nabídku jazyků jsme se nemohli zaměřit pouze na jediný z nich, pojďte se však s námi podívat na jejich studium obecně.

V zásadě platí, že je-li v nabídce vysokých škol také mimoevropský jazyk, s nejvyšší pravděpodobností půjde o některý původem z Asie (čínština, japonština, bengálština…). Z vlastní zkušenosti však mohu potvrdit, že existují nejrůznější kurzy i mimo tradiční studijní programy univerzit. Není to dlouho, co na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity visely nabídky na kurz baskičtiny, velštiny nebo dokonce udmurtštiny. Ať už tedy plánujete studovat jakýkoli jazyk, není problém obohatit se v průběhu studia o znalost některého z příbuzných jazyků.

Základním předpokladem pro studium jazyka je ve většině případů jeho aktivní znalost, nebo alespoň schopnost psaného projevu. Chcete-li studovat například nizozemštinu a dělá vám potíže přelouskat běžný novinový článek v originále, budete mít pravděpodobně problém již při přijímacím řízení, protože porozumění textu je jednou z nejdůležitějších dovedností.

Jeden jazyk, různé přijímací zkoušky

Co se týče přijímacích zkoušek, Univerzita Karlova ve většině případů užívá jednokolovou ústní zkoušku. Uchazeč by měl prokázat nejen své jazykové dovednosti, ale i znalost literatury daného jazykového zaměření a povědomí o dějinách regionu. Je běžné, že při řízení budete požádáni o předložení vlastního seznamu četby, proto doporučuji zpracovat si jej co nejdříve a připomenout si některé starší záznamy. V průběhu studia se vám četba děl v originále stane denním chlebem.

Naopak na Masarykově univerzitě se obvykle setkáváte pouze s písemnou formou testu, což ocení hlavně trémisti. Zaprvé budete muset zvládnout Testy studijních předpokladů, což je obecně zaměřený test sloužící pro většinu oborů MU, a zadruhé oborový test. V případě jazyků to proto bude zkouška z daného jazyka, případně otázky ohledně historie a reálií: například u angličtiny musíte prokázat svou znalost nad úroveň FCE. Není proto zbytečné se s testem na této úrovni blíže seznámit.

Pestrá paleta jazyků

Na příkladu FF MU a bakalářského studia si můžeme ukázat jednoduché rozlišení jazykových oborů (nepočítáme-li obecnou jazykovědu). Zaprvé se jedná o klasické filologické obory, které kombinují jazyk s danou národní literaturou: například německý jazyk a literatura apod. Zadruhé se jedná o komplexní studijní obory v rámci širších teritoriálních vazeb: Baltistika, Balkanistika, Skandinávská studia nebo například obor Kulturní studia Číny, kde je jazyk pouze jednou z částí studia společně s dějinami, filozofií, náboženstvím atd.

A konečně zatřetí existují jazykové obory s dalším specifickým zaměřením: například Polština se zaměřením na oblast firemní praxe, služeb a cestovního ruchu. Většina z těchto oborů se dá studovat jak jednooborově, tak jako dvouoborové studium. Překladatelství a tlumočnictví nabízí Masarykova univerzita až jako dvouleté navazující magisterské studium.

FF UK nabízí srovnatelný počet oborů, a co se týče pestrosti, setkat se můžete dokonce s arabštinou, romštinou či korejštinou. Hlavní výhodou však je, že drtivou většinu filologických oborů nabízí jak v rámci tříletého bakalářského a poté dvouletého navazujícího magisterského studia, tak jako pětileté magisterské studium. Pro Anglistiku – amerikanistiku je dokonce vyhrazen samostatný studijní program.

Studovat jazyky lze také na každé z těchto českých univerzit: Univerzita Palackého v Olomouci, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Ostravská univerzita, Slezská univerzita v Opavě, Technická univerzita v Liberci, Univerzita Hradec Králové, Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, Univerzita Pardubice, Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně a Západočeská univerzita v Plzni.

Například právě v Plzni existuje obor Blízkovýchodní studia, kde vás mimo seznámení se s problematikou této oblasti naučí některý z blízkovýchodních jazyků. Při přijímací zkoušce však jeho znalosti ještě nejsou prověřovány, můžete tedy klidně od nuly začít studovat na vysoké škole třeba hebrejštinu.

Sinologie + politologie = kombinace budoucnosti

Někomu se může zdát, že jeden jazyk je na studium prostě málo. Přesto se absolventi běžně uplatňují na univerzitách, v jazykových školách, v kulturních institucích, v překladatelské a tlumočnické práci, v diplomatických službách apod. Když si troufnete na dvouobor a dáte na doporučení autora článku, pak sinologie a politologie je oborová kombinace budoucnosti.

Jaké další obory lze kombinovat naleznete na stránkách každé univerzity. Je však jisté, že nemusíte kombinovat pouze jazyky, ale můžete propojit i mnohem vzdálenější obory. Vhodná kombinace pak může zvýšit vaši možnost uplatnění do budoucna.

Studenty, a neméně jejich rodiče, často zajímá také reálná uplatnitelnost na trhu práce. Jako ukazatel máme k dispozici data nezaměstnanosti absolventů v rámci celých fakult, přesto podíváme-li se na data za období 2011/2012, pak z filozofických fakult, kde se jazyky obvykle učí, má nejlepší výsledek FF UK (2,79%). Naopak výsledek FF MU je o poznání nižší (6,95%). Přitom šance na přijetí na fakultu se v roce 2012 pohybovala kolem 29%, v případě MU až kolem 53 %.