SUBJECTS: Jazz, zpěv, kompozice, operní režie i hra - studium hudby má tisíce podob

Hudba je životní potřeba, projev kultury, prostředek k vyjádření pocitu, nástroj relaxace i psychického povzbuzení. Pro mnohé ale může znamenat daleko víc. Možná i vy patříte mezi talentované jedince, kteří od dětství zpívají, hrají na hudební nástroj nebo skládají vlastní melodie. Hudba je pro vás více než jen záliba a rádi byste se jí věnovali i při vysokoškolském studiu. Ať už chcete studovat hru na konkrétní nástroj, nebo se zaměřit na hudební vědy, české vysoké i vyšší odborné školy vám nabízí množství zajímavých oborů, ve kterých své nadání můžete plně realizovat.

Věda nebo umění?

Hudba je ve své podstatě zvláštním spojením umění a vědy, vše záleží na tom, z jakého úhlu ji zkoumáme. Stejně tak ji mohou školy prezentovat v různých oborech. Proto je třeba rozlišovat mezi hudebními vědami a hudebním uměním. Zatímco se hudební umění soustřeďuje především na vlastní praxi – tedy hraní na konkrétní nástroje, hudební věda nabízí v první řadě teorii.

Samozřejmě, že se jednotlivé sféry vzájemné doplňují a úzce spolu souvisí, přesto je třeba si uvědomit, kterou z nich se chcete při studiu zabývat. Především obory hudebního umění totiž vyžadují vysokou úroveň praktických dovedností ve hře na nástroj, kterou nezískáte ze dne na den, ale je výsledkem dlouholeté práce a trénování.

Hudební věda, někdy označovaná jako muzikologie, je zase více závislá na hlubším zájmu o obor a souvisí s mnoha dalšími (i nehudebními) odvětvími. Dějiny hudby, psychologie, obecná teorie umění, sluchová analýza nebo hudební estetika – to je pouze ukázka předmětů, se kterými se zde můžete setkat.

Hudební vědy

Hudební vědy můžete studovat na Masarykově univerzitě v Brně, Univerzitě Karlově v Praze nebo Univerzitě Palackého v Olomouci. Možnost tohoto studia existuje i na dalších školách, tam ale není tak specifická, nejčastěji jde o různé varianty hudební výchovy se zaměřením na vzdělání a podobné.

Například Masarykova univerzita v Brně poskytuje znalosti v oboru hudebních věd jako dvouoborové i jednooborové studium na své filozofické fakultě. Zkombinovat jej můžete s dějinami umění, estetikou, sdruženými uměnovědnými studii, teorií a dějinami divadla, teorií a dějinami filmu a audiovizuální kultury nebo teorií interaktivních médií.

Na bakalářské studium navíc navazuje studium magisterské, které znalosti v oboru prohlubuje. Téměř samozřejmostí je i možnost vycestovat na zahraniční stáž – Londýn, Vídeň nebo Helsinky, i tam se díky studiu hudby na MUNI můžete dostat.

K úspěšnému složení přijímací zkoušky je třeba zabodovat v testu studijních předpokladů, tedy TSP. Ten prověřuje verbální, symbolické, numerické, analytické a kritické myšlení, prostorovou představivost a kulturní přehled. Podle internetových zdrojů FF MUNI bylo v minulém roce do oboru k bakalářskému studiu přijato 153 uchazečů, přičemž nejnižší ještě úspěšný TSP percentil byl 25.03 bodů.

Úspěšné složení testu je nezbytné k přijetí také na Katedru muzikologie Filozofické fakulty Univezity Palackého v Olomouci. Vybrat si zde můžete buď přímo obor muzikologie, nebo uměnovědná studia. SPF, tedy test předpokladů ke studiu s důrazem na orientaci v humanitních a sociálně-vědných disciplínách, sestavují zdejší odborníci a garanti. Do studia muzikologie katedra přijímá většinou okolo 30 uchazečů.

Další možností ke studiu tohoto zaměření je i Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze; ta také poskytuje kompletní, tedy bakalářské i magisterské, studium hudebních věd. Oborově se příliš neliší od toho, které nabízí Masarykova univerzita, i na UK můžete studovat hudební vědu jako jednoobor i dvouobor a podniknout studijní cestu do zahraničí.

Nejčastěji zde studenti volí program Erasmus, který spojuje zdejší Ústav hudební vědy s dalšími školami po celé Evropě. Hudba tak otevírá cestu do Lipska, Utrechtu, nebo Bratislavy. Výběr je i tady široký, stejně jako na dalších univerzitách, navíc platí i na UK možnost získání stipendia, odměněni jím bývají úspěšní studenti.

Přijímací zkoušky jsou jednokolové a prověřují komplexní připravenost uchazečů. Součástí je například sluchové cvičení (určení a zápis intervalů, stupnic, souzvuků, melodicko-rytmický zápis hudební ukázky), sluchový test znalosti hudebních slohů a děl, kulturně-historický test, písemná práce a interpretace odborného textu. Kromě toho je třeba mít vypracovaný seznam odborné literatury. Počet přijatých na obor se dle webových zdrojů Ústavu hudební vědy pohybuje okolo dvaceti.

Hudební umění

Obory hudebního umění lze studovat na Hudební a taneční fakultě Akademie múzických umění v Praze a na Janáčkově akademii múzických umění. Obě akademie nabízí studium velkého počtu oborů a disciplín a to na opravdu vysoké úrovni. Ten, kdo se hlásí na akademii, ať už HAMU do Prahy či na JAMU v Brně, musí být perfektně připravený, počty přijímaných se totiž pohybují v řádu jednotek a akademie vybírají jen ty nejlepší z nejlepších.

Samozřejmostí přijímacího řízení je talentová praktická zkouška, zkouška z dějin hudby a dalších teoretických souvislostí. Mezi slavné absolventy ve světě hudby patří například houslista a pedagog Jindřich Pazdera (HAMU), klavírista František Maxián (HAMU) nebo zpěvačka Hana Zagorová (JAMU).

Poněkud specifickou institucí je Konzervatoř a VOŠ Jaroslava Ježka v Praze, která představuje šestileté studium. Studijní programy této školy se věnují výuce jazzu, populární a klasické hudbě. Právě to dělá z „ježkárny“, jak ji studenti familiérně nazývají, unikátní instituci, jedinou svého druhu v ČR.

V rámci Vyšší odborné školy probíhá tříleté studium oboru tvorba textu a scénáře a oboru hudba, se zaměřením na jazz. Studenti platí školné a školu zakončují absolutoriem. Mezi slavné absolventy patří například Vojtěch Dyk, Markéta Zahrerová nebo Ondřej Brzobohatý.

Uplatnění úspěšných absolventů

Absolventi hudebních akademií mohou působit jako členové orchestrů nebo jako sólisté. Otevřené dveře často mají i do zahraničních hudebních souborů. Stejně tak se mohou pohybovat v oblasti uměleckého školství. Absolventi hudebních věd se uplatňují v oborovém managementu, médiích, hudebním průmyslu a nakladatelstvích, uměleckých agenturách a dalších podobných organizacích.

Vysokoškolské studium hudby a oborů s ním souvisejících má v České republice dlouhou tradici a je prestižní záležitostí. Na druhou stranu – není pro každého. Ať už toužíte stát se dirigentem, operním zpěvákem nebo odborníkem na dějiny hudby, musíte prokázat skutečný zájem, všeobecné kulturní znalosti a v případě uměleckých oborů i perfektní zvládnutí praktických dovedností.

Přes veškerou náročnost je určitě o co stát. Studenti, kteří se rozhodnou vydat se tímto směrem, mají možnost prozkoumat jednu z nejkrásnějších věd na světě. Kromě toho, hudba je univerzálním jazykem všech národů. Její studium tak otevírá nové možnosti v cestování a navazování zahraničních kontaktů napříč kontinenty.