O benefitech ze široka a trochu jinak - část 3.

Co všechno lze považovat za benefit? V podstatě můžeme říci, že cokoli, co zaměstnanec dostává od svého zaměstnavatele z titulu pracovněprávního poměru, ovšem nad rámec zákona (zejména tedy kromě mzdy nebo platu a dovolené).

Nejvhodnější bude projít si některé z často poskytovaných benefitů jednotlivě jeden po druhém. A začněme hned skupinou výhod, které už většina zaměstnanců ani nepovažuje za cokoli nestandardního, ale za samozřejmost. Proto už dnes v podstatě nejsou schopné získávat jejich poskytovateli nějakou výhodu, ovšem jejich absence znamená značnou nevýhodu.

Příspěvek na stravování

Jak je všeobecně známo, příspěvek na stravování je u nás nejrozšířenějším benefitem. Ten může být zaměstnancům poskytován buď ve formě závodního stravování anebo ve formě stravenek. Daňová výhodnost tohoto benefitu (resp. její zrušení) je politickým tématem již několik let, ale i nadále zatím zůstala zachována. Proto lze očekávat, že i firmy tento příspěvek budou prozatím dále poskytovat.

Mobilní telefon

Dnes již ho většina zaměstnanců považuje za pracovní nástroj, a proto ztrácí svoji původní povahu benefitu. K dělení na pracovní a soukromé hovory přistupují společnosti rozdílně, od takových, které svým zaměstnancům nehradí soukromé hovory žádné (cca 30%), až po takové, které svým zaměstnancům soukromé hovory hradí naopak všechny (cca 25%) *Zdroj: Vodafone Business Zoom 2008

Notebook

Stejný případ jako mobilní telefon. Navíc, řada zaměstnanců má doma počítač svůj a stejně si notebook s sebou z práce nenosí. Další omezení často bývá v omezení možnosti instalovat na přístroj vlastní programy, což ještě více posiluje jeho vnímání jako čistě pracovního nástroje.

Občerstvení na pracovišti

Tohle je zajímavý benefit. Obyčejná možnost natočit si v kuchyňce vodu z kontejneru nebo dát si kávu. Nikomu na tom nepřijde nic zvláštního, ovšem až do doby, kdy změní zaměstnání a tam zaměstnavatel tento benefit neposkytuje.

Jazykové vzdělávání

Vnímání se pohybuje někde na hraně benefitu a povinnosti zaměstnavatele, rozdělovníkem je nutnost používání jazyku při výkonu práce.

Výše uvedené benefity jsou dnes spíše něčím, co zaměstnavatel musí nabídnout, aby vyrovnal nabídku ostatních zaměstnavatelů. Hranice se v průběhu času stále posouvá a prostor, kde se může firma odlišit, se dnes již nalézá jinde. Např.:

Služební automobil (i pro soukromé účely)

Pokud jeho poskytování nepodmiňuje výkon práce, je služební automobil jistě významným benefitem, který dokáže udržet klíčové zaměstnance. Jeho exkluzivita a žádanost však má stejný zdroj jako jeho nečasté poskytování – (relativně) vysokou pořizovací cenu.

Příspěvky na vzdělávání, zdraví, sport, kulturu a cestování.

Benefit, který může zaměstnavateli získat kýženou konkurenční výhodu. Problémem je ale správné nastavení celého systému s maximálním zohledněním osobních preferencí všech zaměstnanců. Je zejména nutné předejít tomu, aby se někteří zaměstnanci necítili znevýhodněni, protože si v portfoliu oproti svým kolegům nedokáží vybrat.

Příspěvek na penzijní připojištění nebo životní pojištění

Velmi zajímavý a zároveň pro obě strany daňově výhodný benefit. Navíc předpokladem jeho poskytování je trvalý vztah, což vytváří žádoucí efekt na straně zaměstnance.

5. týden dovolené

V průřezu všech oborů jeden ze zaměstnanci nejlépe vnímaných benefitů. Ideální příležitost i pro menší společnosti získat výhodu oproti finančně silnější konkurenci na trhu pracovních příležitostí. Dnes už se objevují dokonce zaměstnavatelé nabízející 6 týdnů dovolené.*

Pružná pracovní doba/ možnost práce z domova/ sick days

Stejně jako u nadstandardní délky dovolené velmi žádaný benefit a dobrá příležitost pro finančně ne tolik silné firmy se odlišit. Benefit je zároveň zaměstnanci ve všech oborech velmi žádaný. *Zdroj: Robert Half Salary&Benefits Guide 2008-2009

Některé netradiční formy benefitů

Při tom, co zaměstnancům nabídnete, se není třeba nechat svazovat praxí. Proč nenabídnout něco netradičního a být trochu originální? Zde uvádím demonstrativní výčet jako inspiraci: odměna za darování krve, založení sportovního týmu a pronájem tělocvičny/sportoviště (stejně jako business, tak i pracovní vztahy se nejlépe navazují a upevňují při sportu), pojištění při pracovních cestách/pro případ invalidity nebo smrti, odměny za odpracované roky u firmy, slevy na firemní výrobky/služby, snížený týdenní pracovní úvazek (= např. možnost odejít v pátek z práce dříve), společensky odpovědná firma (CSR) - možnost podpořit prostřednictvím zaměstnavatele vybrané veřejně prospěšné akce nebo charitu, příspěvek na dopravu do zaměstnání, poskytnutí nějakého adrenalinového zážitku, možnost převedení bonusu/části mzdy na benefitový rozpočet, relaxační-odpočinková místnost na pracovišti, atd. Stačí jen popustit uzdu fantazii a zamyslet se nad tím, co by právě vaše zaměstnance nejvíce uspokojilo a potěšilo. 

Na problematiku benefitů je však třeba se vždy dívat v širším smyslu – opět si připomeňme, co je vlastně jejich účelem. Spokojený zaměstnanec. Jen takový odvádí ten nejlepší výkon. A k čemu nám je např. služební telefon, když se na nás management společnosti stále jen mračí a cítíme k němu nedůvěru? Snad pouze k tomu, abychom si mohli za zaměstnavatelovy peníze zdarma postěžovat našemu partnerovi. Příjemné a přátelské pracovní prostředí, usměvavý (ale respektovaný) manažer, pocit smysluplné práce a odpovědnosti, veřejná pochvala... to vše jsou benefity, které mají na spokojenost a motivaci zaměstnance výrazně silnější vliv než jakýkoli příspěvek na cokoli nebo zvýšení mzdy. Všichni jistě známe nemálo případů, kdy zaměstnanci zůstávají roky v nijak zvlášť dobře placené práci zkrátka proto, že se na pracovišti výborně cítí, vnímají své kolegy jako své osobní přátele a jejich práce je baví. Je tedy třeba, aby obě roviny benefitů fungovaly synergicky, přičemž část nenákladová je podmínkou pro fungování druhé, nákladové. Naopak to ale vždy platit nemusí.