Podporované zaměstnávání - efektivní metoda zaměstnávání osob se zdravotním postižením

Tato služba vznikla v sedmdesátých letech 20. století v USA jako alternativa k tradičním modelům zaměstnávání lidí s mentálním postižním. Došlo se k tomu, že aby lidé mohli pracovat na běžném pracovišti, nemusí předem ovládat předepsaný soubor chování a dovedností, ale nejvýhodnější je získat tyto dovednosti a návyky v přirozeném pracovním prostředí.

Z USA se metoda podporovaného zaměstnávání (PZ) šířila do Kanady a Austrálie, kde dnes patří k osvědčeným způsobům pomoci lidem s postižením. V 90. letech se podporované zaměstnávání dostává do Evropy. K největším průkopníkům podporovaného zaměstnávání v Evropě patří zejména skandinávské země. Ukázalo se, že náklady na osobu v chráněné dílně o 30 % jsou vyšší než při poskytování služby podporovaného zaměstnávání a navíc zaměstnanci v programu podporovaného zaměstnávání mají také větší výdělky oproti zaměstnancům chráněných dílen.

V ČR je podporované zaměstnávání poskytováno výhradně nevládními, neziskovými organizacemi, tzv. agenturami podporovaného zaměstnávání (agentury). V současné době funguje v ČR celkem 51 poskytovatelů služby PZ, z nichž 18 je členem České unie pro podporované zaměstnávání.

Pomoc zdravotně postiženým...
Lidé se zdravotním postižením se setkávají s nejrůznějšími bariérami, které limitují jejich možnosti pracovního uplatnění na trhu práce. Řada z těchto bariér však může být díky působení agentur podporovaného zaměstnávání odstraněna. Jedná se např. o: horší orientaci v nabídkách zaměstnání, nedostatečné pracovní návyky nebo dovednosti, nedostatečnou informovanost o souladu pobírání invalidního důchodu a mzdy, určitou nedůvěru zaměstnavatelů v zaměstnání člověka se zdravotním postižením (pracovní konzultant se zabývá i odborným poradenstvím zaměstnavateli) atp.

Často se stává, že se tito lidé v důsledku svého znevýhodnění hůře orientují na trhu práce, ale za předpokladu získání vhodné individuálně přizpůsobené podpory, kterou agentury zajišťují, jsou schopni účastnit se běžného pracovního života, uzavírat pracovně-právní vztahy a zařadit se do skupiny ekonomicky aktivního obyvatelstva.

...i zaměstnavatelům
Vedle osob se zdravotním postižením (či jiným typem znevýhodnění) jsou klienty služby PZ také zaměstnavatelé (běžné firmy působící na otevřeném trhu práce). Zaměstnavatelům je poskytovaná bezplatná individuální a flexibilní podpora a poradenství v otázkách týkajících se problematiky zaměstnávání osob se zdravotním postižením, doporučí dané firmě vhodného zaměstnance na vybranou pozici (případně pomohou vytvořit pozici novou a poradí s přizpůsobením pracovních podmínek). Pracovní konzultanti pomohou také s vyřízením všech formalit potřebných pro uzavření pracovně-právního vztahu s osobou se znevýhodněním a posléze také při zapracování nového zaměstnance.

Agentury podporovaného zaměstnávání působící v rámci ČR jsou schopny poskytnout službu téměř 1500 klientům ročně, přičemž z tohoto počtu se podaří každý rok zaměstnat zhruba 30 % a dalších minimálně 30 % si prokazatelně zvýší dovednosti v oblasti hledání a udržení zaměstnání. Na první pohled se tato čísla nemusí zdát vysoká, nicméně je třeba vzít v potaz, že celý proces služby je dlouhodobého charakteru a může trvat dva, ve výjimečných případech i tři roky. Jednotlivé agentury pak mají více než 70% úspěšnost při umisťování svých klientů k zaměstnavatelům na otevřeném trhu práce.

Špatná informovanost
Agentury se však dlouhodobě potýkají s nedostatkem vhodných nástrojů pro oslovování zaměstnavatelů, respektive s malou efektivitou procesu hledání a získávání vhodných pracovních míst pro uživatele služeb. Tento stav má několik příčin. Patří mezi ně především nízká informovanost zaměstnavatelů (respektive široké veřejnosti) o možnostech zaměstnávání osob se zdravotním postižením na otevřeném trhu práce a podpoře nabízené agenturami podporovaného zaměstnávání a dále také obavy zaměstnavatelů související s přijetím zaměstnance s postižením.

Dalším aspektem je nedostatečná spolupráce agentur s úřady práce, zejména v oblasti pracovní rehabilitace. Případy realizace pracovní rehabilitace ve spolupráci a agenturou PZ jsou zcela výjimečné, a to i přesto, že tyto organizace nabízejí komplexní služby zahrnující intenzivní podporu osoby se znevýhodněním před i po nástupu do zaměstnání. Ze šetření, které Unie realizovala v roce 2010, vyplynulo, že mezi hlavní důvody patří nedostatečná informovanost pracovníků ÚP o možnosti využití pracovní rehabilitace jako takové a také možnosti spolupráce a agenturou.