Výpověď pro nadbytečnost

Vážená tazatelko,

Vaše situace není dle našeho názoru, tak jednoznačná jak uvádíte, resp. pro přesnou odpověď by bylo nutné znát další informace. Podstatné je, zda Vám zaměstnavatel předal písemnou výpověď s podpisem oprávněné osoby.

Kdyby tomu tak nebylo (tj. zaměstnavatel Vám nejdřív dal výpověď k podpisu a poté když jste ho upozornila na chybu ji vzal zpět s tím že ji opraví, byla výpověď neplatná a oznámíte-li zaměstnavateli bez zbytečného odkladu písemně, že trváte na tom, aby Vás dále zaměstnával, Váš pracovní poměr trvá i nadále a zaměstnavatel je Vám povinen poskytnout náhradu mzdy nebo platu. Neoznámíte-li zaměstnavateli, že trváte na tom, aby Vás zaměstnavatel dále zaměstnával, platí, (pokud se se zaměstnavatelem nedohodnete písemně na jiném dnu skončení), že Váš pracovní poměr skončil dohodou, uplynutím výpovědní doby.

Jiná situace ovšem je, předal-li Vám zaměstnavatel písemnou výpověď s podpisem oprávněné osoby. To, že zaměstnavatel ve výpovědi nenapsal správnou výši odstupného, neznamená, že výpověď trpí vadou. Výše odstupného je daná zákonem (§ 67 zákoníku práce) tudíž na odstupné pří výpovědi dle § 52 písm. c) – výpověď pro nadbytečnost zaměstnance máte dle délky odpracované doby u zaměstnavatele nárok.

Výpověď z pracovního poměru musí být provedena písemně a dle ustanovení § 344 zákoníku práce, musí být doručena zaměstnanci do vlastních rukou. Nejčastěji se tak děje osobním předáním (§ 334 odst. 2 : Písemnost doručuje zaměstnavatel zaměstnanci do vlastních rukou na pracovišti, v jeho bytě nebo kdekoliv bude zastižen anebo prostřednictvím sítě nebo služby elektronických komunikací; není-li to možné, může zaměstnavatel písemnost doručit prostřednictvím provozovatele poštovních služeb.). Váš podpis na výpovědi, není podstatnou náležitostí výpovědi a slouží jen k jistotě zaměstnavatele, aby mohl doručení prokázat. Pokud se zaměstnavatel pokusil doručit výpověď osobně a zaměstnanec ji odmítl převzít, považuje se výpověď za doručenou (§ 334 odst. 3). Jiná je ovšem otázka, zda existují nějací svědci, který by toto doručení mohli potvrdit. Výpovědní doba začíná prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi a končí uplynutím posledního dne příslušného kalendářního měsíc (§ 51 odst. 2).

Pro úplnost uvádíme rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ohledně doručování písemností mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem:

Rozsudek NS ČR ze dne 2.2.2012 pod sp.zn.: 21 Cdo 4185/2010: "Zaměstnanec při doručování písemnosti zaměstnavatele prostřednictvím provozovatele poštovních služeb neposkytne součinnost nezbytnou k doručení písemnosti tehdy, jestliže se na adrese, kterou dříve oznámil svému zaměstnavateli, již nezdržuje a novou adresu mu zaviněně neoznámil. V takovém případě se považuje písemnost za doručenou dnem, kdy ke znemožnění doručení písemnosti došlo (§ 336 odst. 4 věta třetí zák. práce), řečeno jinak - dnem, kdy provozovatel poštovních služeb nemohl zaměstnanci doručovanou poštovní zásilku pro uvedené překážky předat, ovšem za předpokladu, že byl zaměstnanec o tomto následku poučen (§ 336 odst. 3 větu třetí zák. práce)".

Rozsudek NS ČR ze dne 24.11.2011 pod sp.zn.: 21 Cdo 3278/2010: "Při osobním doručování písemností uvedených v ustanovení § 334 odst. 1 zák. práce do vlastních rukou zaměstnance musí být zaměstnanci předána (odevzdána) do vlastních rukou listina s vlastnoručním podpisem jednající osoby nestačí, jestliže zaměstnavatel umožní zaměstnanci seznámit se s obsahem listiny s vlastnoručním podpisem jednající osoby například tím, že mu ji předloží k nahlédnutí, a poté mu předá pouze fotokopii této listiny, která obsahuje jen grafickou napodobeninu tohoto podpisu."