Systémy učňovské přípravy a odborné praxe se musejí zlepšit

Evropská komise nechala vypracovat dvě studie, které se zabývají učňovskou přípravou a odbornou praxí ve všech členských státech EU. Z jejich závěrů vyplývá, že by uvedené systémy měly lépe reagovat na požadavky trhu práce a lépe se přizpůsobovat potřebám podniků. Měly by také nabízet více záruk, pokud jde o kvalitu programů a vyhlídky mladých lidí do budoucnosti.

Výsledky studií se stanou podkladovým materiálem pro přípravu dvou iniciativ Komise. Jedná se o návrh doporučení Rady o zárukách pro mladé lidi, aby se zajistilo, že mladí lidé budou do čtyř měsíců po ukončení studia buď v zaměstnání, ve vzdělávání nebo v profesní přípravě, a o definici rámce kvality stáží/odborné praxe.

Studie týkající se učňovské přípravy doporučuje:

• vypracovat jednotné standardy kvality pro studia typu učňovského vzdělávání,
• nastolit rovnováhu mezi specifickými odbornými a vše-obecnými dovednostmi a schopnostmi,
• zapojit sociální partnery do navrhování a organizace učňovské přípravy, neboť se jedná o zásadní prvek úspěchu,
• zapojit studenty do iniciativ s cílem zlepšit celkový obraz systému odborného vzdělávání.

Studie týkající se odborné praxe doporučuje:

• jasně definovat odbornou praxi na úrovni EU,
• pokud je to možné, odborná praxe by měla spíše než po ukončení školní docházky probíhat jako součást studijních osnov,
• vyvinout jednotné úsilí na úrovni EU a na vnitrostátních úrovních, aby se zvýšila nabídka stáží, zejména v malých a středních podnicích,
• poskytovat účastníkům odborné praxe určitou finanční podporu, zejména těm, kteří pocházejí ze znevýhodněného prostředí,
• přijmout opatření na podporu otevřených a transparentních náborů stážistů.

Evropské podniky nyní nabízejí firemní stáže pro přibližně 9,4 milionu studentů. Účastníci učňovského vzdělávání představují přibližně 40,5 % všech studentů sekundárního vzdělávání ve 27 členských státech.

Učňovská příprava je definována jako "duální": počáteční odborné vzdělávání a příprava, které kombinuje a alternuje odbornou přípravu ve firmách (období praxe na pracovišti) a školní výuku (období teoretického/praktického vzdělávání ve škole nebo ve vzdělávacím středisku), a jehož úspěšné dokončení vede k získání vnitrostátně uznávaných certifikátů.

Mezi zaměstnavatelem a učněm existuje obvykle smluvní vztah. Zkušenosti ukazují, že v zemích, v nichž existují tyto programy učňovského vzdělávání, jsou přechody ze školy do zaměstnání bezproblémovější. Duální vzdělávací systémy existují v několika členských státech EU (nejběžnější jsou v Rakousku, Německu a Dánsku, ale také v Nizozemsku, Francii a Slovinsku).

Odborná praxe je definována jako časově omezená pracovní zkušenost, jež zahrnuje vzdělávací složku. Má podobné cíle jako učňovská příprava, tedy usnadňovat přechod ze školy do zaměstnání poskytováním praktických zkušeností, znalostí a dovedností, které doplňují teoretické vzdělávání. Odborná praxe může být součástí programů vyššího vzdělávání.

Pro některá povolání (např. lékaři, právníci, učitelé) a také v mnoha dalších vysokoškolských osnovách je absolvování odborné praxe povinnou součástí vzdělávacího programu. Stále více mladých lidí však absolvuje postgraduální praxi, která probíhá pouze mezi školenou osobou a zaměstnavatelem a není vázána na vysokoškolské osnovy nebo na získání diplomu v systému vzdělávání.