Třetina Čechů své zabezpečení na stáří neřeší, do reformy vstoupit nechtějí a systému nerozumí

I přes celospolečenskou diskusi o zabezpečení se na stáří je třetina Čechů v tomto ohledu laxní.

Vyplývá to z průzkumu, který pro Českou asociaci pojišťoven uskutečnila loni v prosinci mezi více než tisícovkou respondentů ve věku od 18 do 50 let společnost NMS Market Research.

Jako klíčový nástroj zabezpečení na stáří vnímají Češi i Slováci zejména produkty životního pojištění a hlavně penzijního připojištění.

Zatímco Slováci jako variantu pro zajištění výrazně preferují životní pojištění, v Česku se na stáří prostřednictvím životního pojištění hodlá zabezpečit jen 49 % respondentů a celých 80 procent procent Čechů vidí jako stěžejní nástroj svého zajištění penzijní připojištění.

Penzijní připojištění má sjednáno celkem 71 % respondentů. Důvodem pro sjednání bylo ze 70 procent osobní rozhodnutí, a to zejména u lidí s vyššími příjmy. Naopak v nižší příjmové skupině do 10 000 Kč měsíčně bylo častěji impulzem pro sjednání doporučení poradce nebo příbuzných.

Do druhého pilíře penzijní reformy plánuje vstoupit šest procent odpovídajících. Paradoxně přes všechna doporučení vstup do něj odmítají zejména vyšší příjmové skupiny (71 %). Nejvíce potenciálních klientů je ve věkové skupině do 30 let a zároveň 43 % nerozhodnutých respondentů je ve skupině lidí s měsíčním příjmem do 10 000 Kč.

Co do pojistné gramotnosti, nedopadlo penzijní připojištění příliš dobře. "Ve výsledcích průzkumu se ukázalo, že penzijní připojištění ve spojení s důchodovou reformou patří spolu s životním pojištěním mezi oblasti, ve kterých se lidé orientují nejhůře," uvedla šéfka komunikace asociace Marcela Kotyrová.

Rozdíly mezi průběžným systémem a jednotlivými pilíři vnímá jen 38 % dotazovaných. Mezi lidmi do 30 let dokáže tyto pojmy vysvětlit jen 32 % lidí, přitom v tomto věku vnímají lidé nutnost zabezpečovat se na stáří poměrně silně a zároveň ji nejčastěji řeší.