Informatiku nejlépe učí pražský matfyz, brněnské fakulty ale dotahují

Pražský matfyz se v každoročním srovnání Hospodářských novin opět umístil v čele žebříčku škol, které nabízejí studium informatiky.

Na druhém místě ale těsně dotahuje Fakulta informačních technologií VUT v Brně. A také třetí místo putuje na jih Moravy, tentokrát na Masarykovu univerzitu a tamní fakultu informatiky. Ta letos zabodovala ve vědě a svým badatelským výkonem předčila i obě předešlé fakulty.

Z regionálních univerzit je výrazná především Fakulta aplikované informatiky Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně (páté místo).

Poslední dva roky uzavírala žebříček Fakulta informačních technologií pražského ČVUT, která vznikla teprve v roce 2009. V loňském roce školu opustili první magisterští absolventi a rozvíjející se fakulta poskočila na desáté místo. Ve vědeckých výsledcích, které Rada pro výzkum, vývoj a inovace přiděluje v kategorii informatika a počítače, už stačila předehnat i svou „sousední“ Fakultu elektrotechniky ČVUT.

Poznámka: Fakulta informačních technologií ČVUT v Praze vznikla teprve v roce 2009. Je tedy logické, že škola v některých ukazatelích nemá takové výsledky jako ostatní.

Světový matfyz

Pražský matfyz letos usedl do čela žebříčku především díky mezinárodnímu zapojení studentů i učitelů. Pokud uchazeči hledají fakultu, jejíž vyučující mají dveře na zahraniční univerzity a vědecká pracoviště otevřené, matfyz je dobrá volba.

Alespoň týden v zahraničí loni působilo 88,3 procenta zdejších pedagogů. Do ciziny za studiem mohlo vyjet 3,3 procenta budoucích informatiků, což je nejvíc ze všech srovnávaných fakult.

V zahraničních kontaktech je silná také Fakulta elektrotechnická ČVUT. Za hranicemi loni minimálně na semestr studovala tři procenta posluchačů a fakultu si nejvíce ze všech srovnávaných škol oblíbili zahraniční studenti. Z celkového počtu studentů jich tu studovalo 4,2 procenta.

Nejvíce studentů odmítá Fakulta informatiky a statistiky VŠE v Praze. Do prvních ročníků přijme jen 42,5 procenta uchazečů.

O tom, jak je která škola žádaná, vypovídá především procento přijatých, kteří si skutečně přijdou vyzvednout index. V tomto ohledu vítězí Fakulta informačních technologií VUT v Brně, kde se k zápisu loni dostavilo 96,5 procenta přijatých studentů.

Uchazeči, kteří od školy očekávají především individuální přístup, by neměli při rozhodování opominout Fakultu elektrotechnickou ČVUT, kde na jednoho učitele připadá jen 7 studentů, Fakultu mechatroniky, informatiky a mezioborových studií TUL Liberec, kde se jeden pedagog „stará“ o 9 studentů, ani Fakultu aplikovaných věd v Plzni, kde připadá jeden učitel v průměru na 10 studentů.

Nástupní plat i přes 40 tisíc

Fakulty, na kterých se vyučuje informatika, mají velmi dobře zmapovanou cestu svých absolventů na pracovní trh.

Z dvanácti oslovených fakult si devět z nich dělá průzkumy mezi absolventy. Lze z nich mimo jiné vyčíst, že nejvíce berou absolventi Fakulty elektrotechnické ČVUT: průměrně 43 600 korun. Jinak absolventi ostatních škol nejčastěji vydělávají kolem třiceti tisíc korun hrubého.

Informatikové se o práci stále bát nemusejí. Z šetření Fakulty informatiky Masarykovy univerzity v Brně vyplývá, že 96,5 procenta absolventů, kteří školu opustili v letech 2009– 2010, se uplatnilo přesně ve vystudovaném oboru.