Metamorfózu chutí a vůní typickou pro Paňdžáb najdete v receptu na kukuřici s cibulovou omáčkou

Paňdžáb je jedním z regionů, které se v roce 1947, když se Británie vzdala svých někdejších koloniálních držav na indickém subkontinentě, rozdělily mezi Indii a Pákistán. Zatímco v nedalekém Kašmíru si přetrvávajícího napětí všimne i nepoučený pozorovatel, jižněji, v Paňdžábu, je situace o poznání klidnější.

Když člověk stojí na hraničním přechodu, který leží na silnici mezi indickým Amritsarem a pákistánským Lahore, dochází mu, jak moc je hranice mezi oběma zeměmi záležitostí čistě politickou, neboť dělí lidi, kteří hovoří stejným jazykem, podobně žijí a na jejich plotnách bublají hrnce se stejnými jídly.

Na obou stranách hranice se používá hodně přepuštěného másla, smetany a dalších mléčných výrobků, tam i onde se snídají nekynuté placky zvané paráthy, které bývají naplněny zeleninou či bramborami, případně sýrem panýr.