Kopřiva je rostlinou opuštěných míst. Nejvíc se jí daří na rumištích, skládkách, v neudržovaných zahradách a v koridorech kolem vlakových tratí či potoků. Možná i proto není tak jednoduché ji najít v Praze, kde z kraje jara vždycky nastoupí čety správy parků a lesů a oholí každý trávníček na milimetrovou výšku. Potřebné jarní kopřivy jsem nakonec večer před focením naškubala na Dívčích hradech, kde likvidátoři plevele ještě nestihli zasáhnout.

Po cestě domů se v autobusu se mnou dala do řeči paní kolem padesátky: "Budete dělat špenát, slečinko, nebo nádivku," odhadla celkem přesně, proč s sebou někdo může nést košťátko stonků se žahavými listy. Na špenát jsem původně myslela, ale jestli ho z kopřiv dělají i tetky z Jinonic, tak musím vymyslet něco originálnějšího, bylo mi jasné.

Zbývá vám ještě 90 % článku
Vyberte si přístup na míru Předplatné Hospodářských novin
HN mini
45 Kč první dva měsíce
Od 3. měsíce 229 Kč
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace
HN roční
3290 Kč za rok
2 měsíce zdarma
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace
Máte již předplatné? Přihlaste se