V současné době jsme svědky stále vypjatější situace na mezinárodním poli, která je důsledkem jaderných hrozeb Pchjongjangu. Vzhledem k naprosté izolaci Severní Koreje je nejasné, nakolik jsou tyto hrozby reálné. Z toho vyplývá i poněkud zdrženlivá reakce mezinárodního společenství. Jak se celý konflikt od počátku tohoto roku stupňoval a jaké reakce obou stran přinášel?

Severní Korea je bezpochyby unikát. Země, která se ubírá svou vlastní cestou, která ale směřuje úplně jinam než cesty ostatních států. Země, která je tak izolovaná, že se se zmínkou o ní běžný člověk téměř nesetká – nikdo toho o Severní Koreji moc neví a nikdo se o ni příliš nezajímá. Tedy do té doby, než začne vyvíjet a testovat jaderné zbraně. Právě tento problém ale v posledních měsících nastal. Severní Korea tak ohrožuje nejen státy, se kterými sousedí, ale také nerespektuje mezinárodní právo a narušuje mezinárodní bezpečnost jako takovou.

Provokace v podobě jaderného testování

Hlavním podnětem, který otázku jaderného vývoje v Severní Koreji znovu otevřel, je událost z 12. února tohoto roku. Tehdy režim pod vedením Kim Čong-una provedl jaderný test, již třetí ve své historii, který byl ale mnohem silnější než ty předešlé. Vysloužil si za to odsouzení celého světa, a to tentokrát včetně Číny, svého spojence. Věcí se zabývala také Rada bezpečnosti OSN, která ještě toho dne jednání Severní Koreje rovněž odsoudila.

Výtek bylo hned několik: kromě porušování mezinárodního práva o jaderném vyzbrojování Severní Korea opět ukázala, že jakkoliv odmítá nutnost spolupráce mezi zeměmi, která je mimo jiné založena i na pravidlech. Testování bylo o to provokativnější v kontextu napjaté situace mezi Jižní a právě Severní Koreou.

Prezident USA Barack Obama ve svém vyjádření bezprostředně po testování vystihl následovné události. „Nebezpečí, které Severní Korea vytváří svými ohrožujícími aktivitami, ospravedlňuje pohotovou a ospravedlnitelnou reakci mezinárodní komunity. Spojené státy rovněž budou pokračovat v nezbytných opatřeních, která zaručí bezpečnost naši i našich spojenců.“

V řešení situace má jasno jen Severní Korea

Od té doby zůstává ve vzduchu viset množství nezodpovězených otázek: může Severní Korea jaderné zbraně použít a opravdu na západní země zaútočit? Je na místě upustit od sankcí a do země intervenovat? Pokud by se to stalo, jak snadné by bylo zemi s jednou z nejpočetnějších armád porazit, a nepřineslo by to naopak zhoršení celé situace? Otázky jsou ale spíše kladeny než zodpovídány.

To platí pro západ; Severní Korea má v tomto jasno. Režimní propagandistická videa jsou běžně k zhlédnutí a mimo proslulou animaci amerických vojáků v plamenech se nedávno objevil i kratičký dokument, který „názorně zobrazuje“ rychlou, snadnou a hrdinskou invazi Jižní Koreje. „Elitní vojska dostanou Soul a další města pod svou kontrolu a vezmou si 150.000 občanů USA jako rukojmí,“ dodává vypravěčský hlas. Tak vypadá budoucí vývoj z pohledu samotného režimu Severní Koreje.

Postoj ostatních států ale zdaleka tak konkrétní není. Jak už bylo zmíněno v úvodu, málokdo ví, co přesně se v Severní Koreji odehrává. Není tedy ani jisté, jaká opatření zaujmout. Doteď probíhala především formou tvrdých sankcí. Ty ale očividně nejsou zdaleka tak účinné, jak by se dalo čekat. Což o to, tak už to se sankcemi bývá; horší ale je, že místo na režim dopadají omezení na obyvatele země.

Pokud je něco o Severní Koreji téměř jisté, je to fakt, že v ní probíhá humanitární krize rozměru, který není možné specifikovat, ale rozhodně nebude malý. V nedávno vydané zprávě Spojených národů stojí, že téměř 3 miliony Severokorejců „trpí nedostatkem potravy na znepokojující úrovni chronické podvyživenosti a s obtížnou dostupností potravy.“ Nebylo by tedy lepší a účinnější v zemi zasáhnout?

Vojenský konflikt zatím není na pořadu dne

Ač se toto řešení může zdát nejlepším, opět je velice nejisté kvůli izolovanosti Severní Koreji. Neznalost terénu, vybavení, strategie a vůbec kultury a mentality Severokorejců by případnou intervenci velice ztěžovala. Navíc, ač vybavení tohoto státu dost pravděpodobně nepatří k těm nejmodernějším, jeho armáda je opravdu obrovská. Za těchto podmínek se mezinárodní komunita k intervenci příliš nepřiklání.

Možná ale iniciativa mezinárodní komunity tolik potřebná nebude. Režim Severní Koreje dává se stupňující se intenzitou najevo, že on je na válku připraven a hodlá toho využít. Nejsilnější výhružkou je – nepřekvapivě – jaderný arsenál. Na konci minulého týdne vydala vláda vyjádření o tom, že jaderný útok z její strany se rychle blíží. „Nemilosrdná operace našich revolučních ozbrojených sil v tomto ohledu byla konečně přezkoumána a odsouhlasena,“ informuje KCNA, severokorejská zpravodajská agentura.

Západ se ale spíše přiklání k tomu, že čím je Korea oslabenější, tím agresivnější rétoriku volí. Navzdory nedávným testům je situace v zemi špatná, a kapacita na vedení války rozhodně chybí. Západ sám ji rozhodně podněcovat nechce. Poukazuje ale na povinnost Severní Koreje řídit se pravidly, která platí pro všechny země bez výjimky. A reakce na zprávu KCNA o blížící se válce?

„Je to jen další z dlouhé řady provokativních prohlášení, které vedou k ještě větší izolaci Severní Koreje od zbytku mezinárodní komunity a podkopávají její vlastní cíl – ekonomický rozvoj,“ řekla mluvčí U. S. National Security Council. „Severní Korea by měla zastavit své provokativní hrozby a místo toho se soustředit na dodržování svých mezinárodních závazků.“