BEL MONDO: Večeře na slepo. Jaké to je, pozvat k sobě cizí lidi na jídlo?

Těsně po sedmé večer se místo zvonku na dveřích ozývá mobil. Jáchym a Eliška se omlouvají, budou mít malé zpoždění. Přihlásili se jako hosté na výzvu „Gastšpíl – večeře naslepo“ a kromě toho, že jsou to zdvořilí lidé, kteří dají vědět, když mají zpoždění, o nich nic bližšího nevím.

Stůl je prostřený pro šest lidí, žluté ubrousky barevně ladí s narciskami a svíčky už jsou zapálené. Pohledem těkám po tomto zátiší, než se zachytím o prázdné židle čekající na neznámé hosty. Kdo tam bude za chvíli sedět? Než dostanu strach, jestli byl opravdu dobrý nápad pořádat takovou večeři, ozývá se mobil podruhé. Další host Matěj má také zpoždění, zdrží se v práci. „V pohodě,“ říkám do telefonu, „dáme si mezitím sekt.“