TST BRIEFING: Internetový spasitel Edward Snowden vyzradil tajemství "big brothera" NSA.

Po uklidnění protestů a následném zrušení smlouvy ACTA se na nedlouhou dobu obloha na internetu vyjasnila a mezi jeho uživateli se rozhostil krátkodobý klid. Jen občas přelétl letní mráček v podobě škarohlídských zvěstovatelů zla pocházejícího od internetových a komunikačních společností, které však stejně většina z nás považovala za paranoiky. Teď se však ukázalo, že v mnohém měli pravdu – vadí to ale?

Na denní světlo totiž unikly tajné informace o tom, kterak několik z největších amerických internetových firem spolupracovalo s vládní organizací NSA (National Security Agency), která od padesátých let minulého století spadá pod americké Ministerstvo obrany a shromažďuje a analyzuje data ze zahraniční korespondence a ostatních webových funkcí.

Spolupráce s NSA se měla týkat i nejčastěji používaných služeb firem jako jsou Microsoft, Google, Facebook, Yahoo! a dalších. Využíváte-li tedy Gmail nebo Facebook, je více než pravděpodobné, že i vaše data byla zaznamenána. Tyto firmy se před veřejností brání tím, že tlaku NSA prakticky nebylo možné odolat. Proti nim se však silně vyčleňuje například Twitter, který data údajně neprodával a agentuře tak nepodlehl.

Larry Page, Mark Zuckerberg a další šéfové obviněných firem se však i nadále brání, a to tím, že uniklé informace jsou pochybné a oni informace NSA podávali jen a pouze v případech soudního nařízení. A ani jejich obhajobu zatím není zcela možné vyvrátit. Systém PRISM, který má být právě tajnou databází těchto dat, totiž možná ani neschraňuje všechna data, o kterých veřejnost před několika dny informoval Mark Snowden.

Tento teprve devětadvacetiletý mladík s domem na Havaji a v přepočtu na koruny asi čtyřmilionovým ročním platem se vypracoval od nuly. Nebyl totiž zrovna zdatným studentem a dokonce ani nedokončil střední školu. Do NSA nastoupil jako hlídač jedné z tajných budov NSA v areálu Marylandské univerzity poté, co byl vyhozen z armádního kurzu pro příslušníky speciálních jednotek.

Nakonec mu však bylo umožněno udělat si IT kurz a i přes absenci maturitního vzdělání či delší praxe byl CIA vyslán do Švýcarska jako systémový administrátor ženevské stanice. Odtud už jeho cesta vedla na vysoce placené pozice ve firmách, které přímo spolupracují s agenturou NSA.

Snowden se k vyzrazení tajných dat přihlásil v neděli. V rozhovoru pro britský deník Guardian se dušuje, že jeho záměrem nebylo stát se slavným a že ani nechce být v centru celé kauzy. Naopak chce upozornit uživatele internetu, že americká vláda jedná proti nim, jejich soukromí, svobodě internetu i jich samých.

Snowden se po svém přiznání nějakou dobu ukrýval v Hongkongu, o kterém smýšlel jako o jediném místě, které odolá americkému nátlaku na jeho vydání. Právě mezi Hongkongem a USA je však uzavřena dohoda o vydávání amerických občanů k soudnímu procesu. V USA Snowdenovi hrozí trest dlouhého vězení.

Když byli Američané na největší kauzu v dějinách amerických tajných služeb, jak ji často označují média, dotázáni v průzkumu, většina z nich prozradila, že například s odposloucháváním telefonátů je smířena a je ochotna svou bezpečnost, kterou mají touto cestou tajné služby zajistit, vyměnit za plnou ochranu svého soukromí. Největším problémem, o kterém se však v kauze mluví, je velký počet zaměstnanců tajných služeb, jako byl i sám Snowden, s přístupem k datům v databázi.

Bottom line: Edward Snowden se rozhodl obětovat vlastní svobodu, aby lidi upozornil na nesprávné chování internetových společností. Co však váží víc, naše soukromí nebo bezpečnost?