Stabilní a spolehlivý zaměstnavatel? Úřad!

Sumerští písaři po sobě zanechali záznamy o evidenci úrody a její další distribuci. Administrativa a úřednický aparát fungoval ve starém Egyptě, Řecku, v Římské říši se mu dařilo obzvláště úspěšně bujet. Ani čínští císaři se bez úředníků neobešli, dokonce už tehdy uchazeč o místo úředníka musel složit příslušnou zkoušku...

Stát a jeho řízení, uspořádání, správa, legislativa, její provádění a dodržování, to vše je nepředstavitelné bez úředníků (ať si o jejich početnosti či účelnosti myslí kdo chce, co chce).

Jedna státní instituce provází občana ČR prakticky od prvních do posledních chvil jeho života - je to Česká správa sociálního zabezpečení. Peněžitá pomoc v mateřství, nemocenské dávky, důchody - starobní, invalidní, vdovské či vdovecké a sirotčí, vedení a správa takto rozsáhlé agendy potřebuje vzdělané a profesionálně zdatné úředníky. Jejich počet v síti regionálních pracovišť rozprostřených po celé naší republice ovšem není vždy uspokojivý a odpovídající nárokům, které na ně klade stále se měnící legislativa. S nedostatkem zaměstnanců se potýká i Pražská správa sociálního zabezpečení. Ptáme se tedy Mgr. Františka Boháčka, ředitele této instituce.

V čem spočívají specifika získávání nových zaměstnanců v podmínkách PSSZ?

PSSZ patří spíše k větším úřadům, přes tisíc zaměstnanců má na starosti agendu nemocenských dávek, kterých PSSZ vyplácí ročně 650 tisíc, sepisujeme žádosti o důchod, přes 120 miliard vybereme ročně na pojistném. Pro více než milion pojištěnců spravujeme jejich nemocenské a důchodové pojištění. Drtivá většina míst na PSSZ je tzv. služebních, obsazujeme je tedy v souladu se zákonem o státní službě. Volných jich máme vlivem souhry mnoha faktorů opravdu hodně. Aktivních nástrojů k získávání nových zaměstnanců naopak příliš mnoho nemáme. Striktní pravidla, kterými je obsazování služebních míst svázáno, nám neumožňují být v dostatečné interakci s těmi, kteří by měli zájem u nás pracovat. Klíčovým prostředkem jsou výběrová řízení. V nich je rozhoduje především čas a přístup, protože pro mnohé je pohovor před výběrovou komisí stresující záležitostí.

Může úřad konkurovat podnikatelské nebo bankovní sféře? Má co nabídnout?

Určitě má co nabídnout, zda je za současné ekonomické situace - a navíc v Praze - konkurenceschopný na trhu práce, to je však jiná otázka. My nabízíme, vedle ostatních benefitů, zázemí stabilního zaměstnavatele a především různorodou a zajímavou práci. Samostatným tématem je jistě plat. Platové podmínky se ale za poslední dva roky zlepšily, tím samozřejmě neříkám, že by to nemohlo být ještě lepší. Státní služba navíc poskytuje prostor pro individuální sladění pracovních podmínek s aktuální životní situací, třeba s rodinou nebo studiem.

Nové požadavky na budoucí úředníky přinesl zákon o státní službě. Jak se to projevilo?

Nemyslím si, že požadavky kladené na úředníky se zásadně změnily. Zákonem o státní službě naopak přinesl nové benefity. Zmizely ale možnosti výjimek, hodně patrné je to u požadavků na vzdělání. Státní správa nebyla na zákon podle mě připravená. Sice jsme tušili, že obsazování volných míst nebude snadné, pro státní správu to byla zcela nová agenda a musela se zaběhnout. Mojí zkušeností je, že pro většinu lidí je státní služba stále velká neznámá. Ti, co práci na úřadě hledají, nemají o státní službě na začátku dostatek informací. Zpravidla spíše reagují na nabídku zaměstnání v režimu zákoníku práce. Přitom požadavky se v podstatě neliší. Státní služba potřebuje propagaci, tam je z mého pohledu velký prostor pro zlepšení. Musíme být v této oblasti mnohem aktivnější.

Rozhovor byl publikován v magazínu Kariéra speciál.