Kvalitní vzdělání s perspektivou, to je UNYP

Privátní University of New York in Prague (UNYP) byla založena v dubnu 1998 ve spolupráci se State University of New York a State University of New York Empire State College. Nabízí studentům jedinečnou možnost získat jak americký, tak evropský akreditovaný titul, pokud si zvolí studium některého z amerických bakalářských oborů obchodní administrativa, komunikace a masová média, mezinárodní a ekonomické vztahy nebo psychologie. Poskytuje znalosti, zkušenosti a multikulturní perspektivu, její studenti se učí poznávat, kriticky myslet, rozpoznat svůj potenciál a stát se přemýšlivými, zodpovědnými, tolerantními a kreativními osobnostmi vybavenými dovednostmi a znalostmi.

Student UNYP Jakub Malhocký je jen o něco starší než jeho alma mater, přesto je důstojným reprezentantem všeho, co si škola stanovila jako své poslání. Kromě toho, že si aktivně a vzorně plní své povinnosti studenta, působí i jako výzkumný asistent v Ústavu mezinárodních vztahů, absolvoval stáž v Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM, jako council manager se podílí na činnosti Young European Leadership a organizaci Young European Council. Přitom ještě trénuje florbal.

Při pohledu na výčet všech vašich aktivit se nelze nezeptat: jak to všechno stíháte?

Jsou i aktivnější, a dokonce i mladší, jeden můj spolužák na UNYP už má svou vlastní neziskovou organizaci. Já patřím zatím k těm méně zkušeným, ovšem chci se co nejvíc naučit a k tomu mi poslouží i co nejvíc aktivit.

Co vás přivedlo k myšlence studovat na UNYP?

Jako student gymnázia jsem po druhém ročníku vyrazil na rok studovat do Ameriky a americký systém výuky mě oslovil natolik, že jsem v něm chtěl pokračovat. Po maturitě jsem zvažoval, zda se do Ameriky na studia nevrátit, ale nakonec jsem se rozhodl zůstat tady a kompromisem mezi Amerikou a Prahou byl UNYP.

V čem spočívá ono "plus" amerického vzdělávacího systému?

Hlavní je individuální přístup ke studentovi - jak vím od bývalých spolužáků z gymnázia, kteří studují na českých univerzitách, je to na veřejných školách "masovka", lidé se potkávají s profesory na přednáškách, kde je jich mnoho a přímý kontakt schází. Tady je to jiné, profesoři jsou vstřícní, nabízejí pomoc, když vidí, že děláte něco prospěšného. Důraz je kladen na kritické myšlení a na schopnost vyjádřit své názory a myšlenky - za semestr píšeme třeba i šest seminárních prací. Další výhodou UNYP je spolupráce s renomovanými firmami, které nabízejí stáže a pracovní příležitosti (KPMG, McKinsey a další), lze tedy získat praktické zkušenosti už během studia.

Jaký obor konkrétně studujete?

Mezinárodní a ekonomické vztahy, tedy obor sdružující makro- či mikroekonomii s politologií a diplomacií, což odpovídá situaci v dnešním globálním světě. Studium probíhá v angličtině. O tento obor není takový zájem jako o ty ryze obchodní nebo marketingové, je nás asi kolem třiceti - tím spíš se daří navazovat individuální kontakt s pedagogy.

Jací jsou? Pedagogický sbor je jistě velmi různorodý.

To ano, jsou tu kantoři na opravdu vysoké akademické i lidské úrovni; s kým se při studiu potkávám, to záleží na tom, jak si sestavím svůj studijní plán.

O soukromých školách se traduje, že vystuduje každý, neboť si studium platí...

Tak to tady nefunguje. Samozřejmě kdo nastoupí do školy, protože mu to rodiče zaplatili, a chce se flákat, může to tak dělat, ale kdo se chce vskutku vzdělávat, musí pro to něco dělat. Profesoři nikomu nic neusnadňují - když student nemá potřebný počet hodin na seminářích, předmět zkrátka neabsolvoval. Trnem v oku je plagiátorství, opisování. Sice víme, co od nás kantor chce, ale musíme pátrat po zdrojích, studovat prameny, získat znalosti, které potom zúročíme v seminárních pracích. Ty se píšou od prvního ročníku - nejdřív jsem se ovšem musel naučit tento typ písemky vytvářet, na gymnáziu jsme něco podobného nikdy nepsali. Profesoři hodně pomáhají, vysvětlují, jak psát, jakou má mít práce strukturu. Studium na UNYP je sice koncipováno jako čtyřleté, ale takové je v případě, že si student zapíše na semestr pět předmětů. Já jsem si zapisoval šest a k tomu letní semestr, takže mi studium vyjde na 3,5 roku. Navíc je to studium duální, takže už ve třetím ročníku student studuje jakoby americkou univerzitu a po završení amerického studijního programu a složení české státní zkoušky obdrží dvojí absolventský titul - americký ze State University of New York, Empire State College a evropský z University of New York in Prague.

Závěr bakalářského studijního programu se tedy blíží... Co pak? Další studium?

Ano, chtěl bych hned navázat v magisterském programu na nějaké prestižní zahraniční škole. Zůstanu u studia mezinárodních vztahů, zatím uvažuji o Holandsku, Francii, i Oxford mě napadl, ale to je hodně vysoký cíl. Shodou okolností v únoru v Bruselu budou vysoké školy nabízet magisterské obory spjaté s EU a bude možnost se bavit s lidmi z personální agentury pro EU, očekávám, že tam získám potřebné informace. Také se budu ucházet o stipendia, magisterské studium v zahraničí nebude levné.

Takže všechny vaše aktivity v rámci EU jsou zdrojem zkušeností pro současné i budoucí studium a vlastně i budoucí povolání? Neukrajují vám ale čas vyhrazený pro studium?

Skloubit školu a práci není problém, není to ale jednoduché a musím vědět, že mi to stojí za to. Povinně strávím ve škole zhruba 18 hodin týdně. Nemáme klasické přednášky, ale semináře, na kterých je přítomnost studenta nutná. Z toho plyne, že volný čas na další aktivity mám.

Co je to Young European Leadership?

Nezisková studentská organizace, která sídlí v Bruselu, existuje asi šest let a její náplní je mimo jiné organizování konference Young European Council, koordinace výběrového řízení delegátů, příprava témat a podkladových materiálů pro delegáty a obecně veškerá organizační činnost, kterou si vyžaduje hladký průběh konference. Zde působím zatím rok, ale ti starší členové už mají širší kontakty a jsou s to obstarat i finanční podporu našim akcím. V roce 2016 jsem byl delegátem konference organizované přímo v Evropském parlamentu, kde jsme debatovali na témata jako demokratická reforma či migrační krize, a dokument, který jsme na základě debaty vytvořili, byl pak rozeslán politikům a zástupcům privátních institucí v rámci EU. Letos jsem již působil jako organizátor.

Takže to není jen jakási simulace, hra...

Kdepak, evropští politici o naše názory a obecně o názory mladých lidí hodně stojí, máme pak možnost s nimi diskutovat, vyměňovat si poznatky. Pomáhá mi to i při studiu, letos jsem měl na starosti výbor pro otázky trhu práce a v jednom předmětu se seminární práce právě tohoto tématu týkala. Je to činnost, která mě opravdu hodně baví - organizovat, hovořit s důležitými lidmi, kteří mají co říci k evropské politice. Překvapila mě ochota lidí v Evropském parlamentu a Evropské komisi s námi spolupracovat. Konference probíhají buď přímo v Bruselu, kdy nám pomáhají poslanci při zajištění prostor pro naše delegáty, nebo formou videokonferencí s využitím cloudového softwaru. Na konferenci v Bruselu mě škola uvolnila, a dokonce mě i finančně podpořila. Se mnou tam byl spolužák z nižšího ročníku a i jeho škola zasponzorovala.Celkově mě evropské prostředí velmi nadchlo a rád se tam vracím.

Kdybyste měl křišťálovou kouli, která by vám otevřela okno do budoucnosti, kde byste se rád viděl?

Nejspíš jako zaměstnanec některé z institucí EU či OECD.

Komu byste studium na UNYP doporučil a komu nikoliv?

Nedoporučil bych ho lidem, kteří chtějí mít jen papír a nechtějí ze studia vytěžit maximum - na to tu jsou levnější školy (a to nejen po stránce finanční). Tady má člověk široké možnosti a prostor získat co nejvíc informací, dovedností, zkušeností, ale je na něm, jak těch možností využije. Takže studium bych doporučil člověku zodpovědnému, zvídavému a toužícímu po kvalitním vzdělání, které vnímá jako nezbytnost na cestě k plnohodnotnému životu. Pro takového je UNYP skvělou volbou.

Rozhovor byl publikován v magazínu Kariéra speciál.