Technologie mění finanční sektor, společnosti překotně inovují

Technologie finančních služeb více známé pod zkratkou fintech rychle a výrazně mění způsoby, jakými běžní lidé utrácejí, spravují a investují své peníze. Ke slovu se díky jejich řešením dostává digitální oběživo v nejrůznějších formách. Typický a pro mnoho lidí téměř samozřejmý prostředek pro realizaci finančních transakcí má podobu chytrého mobilního telefonu. Nemalá část populace navštěvuje pobočku své banky opravdu jen výjimečně. Z obchodů mizí fronty u pokladen a v podstatě i personál v roli pokladních. Výrazně také ubylo náležitostí či prostředků, jež provedení finanční transakce vyžaduje. Až na výjimky se fyzické osoby neprokazují žádným průkazem, nedokládají výpisy a nic nepodepisují. Postačuje jeden autorizovaný prostředek.

Činnost oboru fintech dopadá v podstatě na celé odvětví finančních služeb a na všechny fyzické i právnické osoby, které nakládají s penězi v jakékoli formě. Jeho vliv komentuje Bohdan Suchánek, výkonný manažer ČSOB akcelerátoru: "Jdeme s dobou. Měníme nejen technologie, ale i způsob práce. Inspirujeme se u start-upů, pracujeme v mnoha oblastech agilněji než kdy dříve, využíváme sprinty, více propojujeme byznys a IT." Velmi podobně změny v odvětví vnímá také Jaromír Barták, ředitel divize Finance Ness Digital Engineering ve společnosti Ness Czech: "Už dnes banky uvažují stejně agresivně jako fintech společnosti. Omnichannel, chatboti, biometrické možnosti mobilních zařízení, big data, machine learning nebo umělou inteligenci celkem běžně využívají. Skrytá výzva, které banky čelí, je přizpůsobování core systémů tomu, co se děje směrem ke front-endu."

Oboroví analytici a konzultanti průběžně sestavují žebříčky aktuálních trendů, které mění odvětví finančních služeb. Na rozdíl od jiných témat a oborů musí postupovat poměrně hbitě. V odvětví finančních služeb roste počet hráčů a jimi nabízených řešení a služeb. Velmi rychlé tempo změn může mít poměrně prosté vysvětlení, třebaže je to naprosté klišé: jde o peníze.

Soumrak kamenných poboček

Podle informací společnosti Bankrate z konce roku 2015 se bez návštěvy bankovní pobočky za předchozích dvanáct měsíců a v soukromé záležitosti obešel jeden z pěti obyvatel Spojených států. Sami autoři studie výsledek interpretovali jako důkaz přetrvávajícího významu kamenných poboček. Mnoho jiných komentátorů hodnotami z výzkumu podkládalo tvrzení o historickém úspěchu digitálních forem bankovnictví. Stačilo jen použít rovněž relevantní formulaci, dle které 40 procent Američanů nenavštívilo v předchozích šesti měsících osobně banku.

Ať už by byly výsledky interpretovány jakkoli, podle informací společnosti Federal Deposit Insurance poklesl počet bankovních poboček ve Spojených státech mezi lety 1995 až 2015 bezmála o polovinu, z 11 971 na 6270. Část úbytku lze přičíst konsolidaci bankovního sektoru. Paradoxní na situaci je, že pobočky mizí především z menších měst a z venkovských oblastí. A právě jejich obyvatelé patří mezi jejich častější návštěvníky. Do budoucna by tedy mohli objevit kouzlo etablujících se alternativních finančních služeb, které je nebudou nutit cestovat mimo místo bydliště.

Spasitel blockchain

Technologie blockchain získala svůj věhlas ve stínu digitálních měn typu bitcoin. Záhy její potenciál objevili mnohé technologické firmy, které ji aplikují nebo vyvíjejí pro různorodé oblasti nasazení. Zvládá realizovat a řídit v podstatě jakýkoli typ transakcí, navíc tak činí virtuálně a bez jakéhokoli prostředníka. Vedle nízkých nákladů tak nabízí i vyšší míru bezpečnosti. Ne všechny reakce na blockchain ale musí být jednoznačně pozitivní či nekritické.

"Co se týká blockchainu, jsme velmi opatrní. Skutečnost, že se tato technologie osvědčila v takzvaných kryptoměnách, ještě v žádném případě neznamená, že automaticky pozvedne každou IT aplikaci. Spíše naopak," říká Josef Rech, ředitel divize Security v Raiffeisenbank. A jeho slova potvrzují i někteří zástupci dodavatelů.

"Blockchain může být vhodným doplňkem pro některá řešení, ale jako nástupce tradičních bankovních systémů ho zatím nevidíme. Svoje uplatnění si teprve hledá. Nikdy také nemůže nahradit tradiční bankovní informační systémy. Určitě ale najde uplatnění v oblastech, kde bankovní procesy závisí buď na prostřednících (zainteresované subjekty si vzájemně nedůvěřují) nebo kde dochází ke složitým a nákladným datovým rekonciliacím," říká Bohumír Zoubek, services & products director ve společnosti Profinit.

David Kozelka, ředitel divize finance společnosti Adastra k problematice blockchainu ve sloupku hovoří o tom, že v posledních měsících jsme svědky vzniku konsorcií mezi finančními autoritami, bankami a právě technologickými lídry.

Rozhraní API a služby třetích stran

Aplikační programovací rozhraní API využívají bankovní domy dlouhé roky. V podstatě jde o prostředníka, který zajišťuje komunikaci vnějších programů, včetně mobilních, s klíčovými interními systémy. Donedávna většina rozhraní API obsluhovala vlastní aplikace banky. Objevila se však poptávka po sdílení některých informací a větší spolupráci při poskytování služeb. Na větší otevřenost bankovních domů kladly důraz zejména společnosti z rozvíjejícího se oboru fintech. Část požadavků získala v některých regionech světa i regulatorní podporu.

"Rok 2018 byl pro banky tzv. rokem superregulace, v němž nastala účinnost několika nových právních předpisů, které významně přealokovaly jejich jak lidské, tak finanční zdroje. Některé regulace ale také přináší obchodní potenciál a ukazují směr rozvoje do budoucna. PSD2 je přesně takovou regulací, která nastartovala zájem bank o oblast open bankingu. Open banking a vše, co je pro něj potřeba, nyní rezonuje ve všech patrech bankovních domů v ČR, ale i v zahraničí," dodává Petr Koutný, výkonný ředitel společnosti BSC.

Do konce letošního roku by podle informací společnosti IDC měla polovina velkých bankovních domů světa, tzv. Tier 1 a 2, nabízet minimálně pět externích rozhraní API. Ta využijí třetí strany k poskytování vlastních služeb, které budou přímo přistupovat k datům z účtu sdíleného klienta a k některým transakčním funkcím.

Podle informací ze studií společnosti Capgemini se mnoho bankovních domů vrhlo do víru inovací. Mnoho jejich interních počinů ale neskončilo zrovna úspěchem. Banky a společnosti z oboru fintech nyní hledají cesty pro vzájemnou spolupráci a naplňování cílů na obou stranách. První strana objevuje možnosti digitálních inovací, druhá potřebuje kapitál, data a důvěru zákazníků i regulátorů. Banky podle analytiků společnosti IDC stále chtějí kontrolovat digitální zkušenost svých klientů. Do značné míry se snaží uchovat svou dobrou pověst a chránit vlastní značku.

Rozvoj mobilního bankovnictví

Elementární bankovní aplikace pro mobilní telefony nabízejí v podstatě všechny větší bankovní domy. Nejde o žádnou novinku ani konkurenční výhodu. Ale právě proto by podle konzultantů firmy Booz Allen Hamilton mobilnímu bankovnictví měla být věnována větší pozornost.

"Téma mobilních plateb je známé již řadu let, stále více se ale blíží doba, kdy tradiční platební karty budou nahrazeny mobilními telefony, chytrými hodinkami nebo jinými formami nositelné elektroniky," dodává Kamil Rataj, místopředseda představenstva banky Creditas a ředitel provozu a ICT.

Mobilnímu bankovnictví dnes konkuruje řada služeb nebankovních institucí. Nabízejí obvykle snadné ovládání, méně běžné typy transakcí, nižší náklady na operace, různé doplňkové funkce nebo rychlejší, až okamžité převody a platby. Oslovují především mladší klientelu, která do budoucna nemusí akceptovat konzervativní přístup tradičních hráčů bankovního trhu. Ti ovšem na situaci již reagují, což potvrzují slova Ondřeje Šňupárka, ředitele divize IT v Air Bank: "Máme implementován velmi jednoduchý navigátor k bankomatu, který využívá rozšířené reality v mobilním telefonu."

Za vším hledej umělou inteligenci

Aplikace umělé inteligence zapojují banky do řady interních procesů, jež ve výsledku zvyšují či zlepšují zkušenost jejich klientů. Současně se podle konzultantů společnosti KPMG podílejí na jednodušším pojetí správy a vytěžování dat, která v tradičním pojetí zůstávala nevyužita. Díky umělé inteligenci a jejím analytickým schopnostem lze přizpůsobovat nabídky produktů na míru individuálním potřebám či parametrům. Dřívější přístup využíval mnohem hrubší skupinovou segmentaci. Ta sice dávala smysl marketérům, cílové skupiny však příliš neoslovovala.

"V posledním roce se čím dál častěji objevuje téma monetizace dat. V Evropské unii už funguje řada projektů, kdy více subjektů sdílí data v agregované podobě při zachování ochrany osobních údajů, ale stále s vysokou vypovídací hodnotou pro přesnější segmentaci zákazníků," dodává k tématu Zdeněk Honek, sales director ve společnosti Bisnode.

Velmi efektivně lze umělou inteligenci nasazovat na automatizaci opakujících se procesů a rozvoj některých komunikačních kanálů. Možnosti uplatnění jsou poměrně široké, což dokládají také slova Josefa Recha z Raiffeisenbank:

"Uvažujeme o využití umělé inteligence k detekci a analýze finančních podvodů." Podobný názor předkládá také David Kozelka, ředitel divize Finance v technologické společnosti Adastra: "Umělá inteligence přináší do bankovního byznysu řadu příležitostí, kdy lze automatizovat mnoho komplexních optimalizačních úloh, reagovat on-line i na drobné události v datech a podobně."

Analytici společnosti IDC však podotýkají, že potřeba lidské síly z bankovnictví nezmizí. V dohledné budoucnosti finanční instituce umělá inteligence neovládne. Zvládne vykonat jednoduché úkony rychle a přesně. U komplexnějších finančních témat, kdy na jedné straně stojí klient-člověk a na druhé konzultant-robot, by však enormně vzrostlo riziko selhání podobných interakcí a hodnota jejich negativních dopadů.

"Robotizace i umělá inteligence se určitě prosazují, ale jejich vliv na pracovní síly nelze paušalizovat. Určitě existují oblasti podnikání, ve kterých se s tímto jevem setkáme velmi brzy, nicméně k masivnímu využití budeme potřebovat ještě relativně hodně času, abychom dokázali zpracovat nejen technický aspekt této oblasti, ale také právní, sociální a další," dodává Zdeněk Panec, expert na oblast bankovnictví ve společnosti SAP ČR.

Podle informací společnosti Capgemini vycházejí roboti o 50 až 90 procent levněji než vlastní i externí zaměstnanci. A tento parametr hraje ve prospěch dalšího rozvoje umělé inteligence v bankovních službách. Její nasazení v klíčových procesech i v komunikaci se zákazníky potvrzuje Kamil Rataj z Creditas: "Umělou inteligenci a robotizaci plánujeme využít zejména pro zefektivnění podpůrných procesů, ale částečně také při obsluze klienta. Jde například o on-line onboardingový proces nebo služby personal finance managementu, které budeme přidávat do našich aplikací." Nasazování umělé inteligence v tzv. back-office systémech potvrzuje také Petr Krichebauer, business development manager ve společnosti LLP CRM. Současně ale předpokládá, že osobní kontakt v bankovním průmyslu vlnu robotizace přežije.

Zástupci technologické firmy Nymbus předpokládají, že se ve finančnictví objeví oborové variace na dnes moderní digitální asistenty. Se svým uživatelem budou konzultovat jeho finanční situaci a asistovat mu v rozhodování. Testování kvality různých typů botů, tj. komunikačních robotů v českém prostředí potvrzuje Ondřej Šňupárek z Air Bank.

Internet věcí v bankovních službách

Téma internetu věcí rezonuje v mnoha hospodářských oborech. Finanční služby v jeho rámci rozhodně nefigurují na předních místech, ale i pro ně podle analytiků společnosti IDC mají význam. Banky aktuálně testují možnosti senzorů na pobočkách a reakce zákazníků na jejich přítomnost a činnost.

Internet věcí v pobočkové podobě by například umožnil biometrickou autentizaci klienta, která by proběhla hned po jeho příchodu. Další transakce by tedy mohly proběhnout automaticky nebo jen s minimálním počtem mezikroků. S podobnými možnostmi údajně počítají výrobci bankomatů, kteří pro ně upravují svá zařízení.

"Po rozšíření internetu věcí do poboček bude klient identifikován již po příchodu, bude sledována jeho nálada v průběhu návštěvy, což se projeví do hodnocení bankéře. A budou mu nabízeny produkty na míru na základě jeho chování právě na pobočce," doplňuje David Kozelka ze společnosti Adastra.

Anketa: Fintech a banky

Co čekat od spolupráce bankovních institucí a fintech společností?

Ondřej Šňupárek, ředitel divize IT, Air Bank

Vzniknou různé mergery a jakási symbióza mezi fintechy a bankami, a to nejen kvůli evropské regulaci PSD2. Bude to prostě pro obě strany výhodné. Banka najde hlubokou expertizu a excelenci v dané oblasti, například roboinvestice, a fintech partnera, který jí umožní další rozvoj.

Kamil Rataj, ředitel provozu a ICT, místopředseda představenstva, Banka Creditas

Banky budou nuceny tradiční nabídku stále častěji rozšiřovat i o služby usnadňující správu financí nebo o zcela nebankovní služby. V prvním případě půjde například o různé statistiky, nástroje kategorie PFM, ve druhém o on-line nákupy. Některé české banky již podobná partnerství tohoto typu zkouší. V zahraničí je trend obdobný.

Jaromír Barták, ředitel divize Finance Ness Digital Engineering, Ness Czech

Nikdo o tom nemluví a všichni na tom pracují. Samy banky se dnes začínají chovat jako fintech společnosti a budují si oddělení, která tak fungují. Je to jednoduché - finanční ústavy vždy hledají to, co poskytne jejich klientům lepší zákaznickou zkušenost a vygeneruje příjem.

David Kozelka, ředitel divize Finance, Adastra

Přestože část této spolupráce vzešla nedobrovolně z regulace PSD2, jsme přesvědčeni, že některé flexibilní banky dokážou proměnit původní možné ohrožení ze strany společností na nové příležitosti pro obchodní spolupráci a inovativní pozicování banky na trhu.

Zdeněk Honek, sales director, Bisnode

Banky mají de facto tři možnosti. Buď zůstanou pasivní a pouze v rámci regulace otevřou API pro fintech společnosti. Pak jim nicméně hrozí, že ztratí kontakt se svým zákazníkem a budou schováni za aplikací třetí strany. Nebo budou aktivně pracovat na vlastních inovacích tak, aby byly i nadále atraktivní volbou pro své zákazníky. Poslední variantou je pak uzavření partnerství se silnou fintech společností nebo cílená podpora start-upů v této oblasti.

Petr Koutný, CEO, BSC

Pro banku je často jednodušší neměnit své stávající struktury a inovaci realizovat pomocí start-upů. Dobře zvládnutý API management je pak naprostým základem a měl by fungovat v bance nejen směrem k aplikacím třetích stran, ale i v rámci její vlastní vnitřní infrastruktury.

Článek a anketa byli publikovány v magazínu ICT revue.