Vážená tazatelko,
Zákoník práce upravuje poměrně podrobně institut tzv. „odpovědnosti za schodek na svěřených hodnotách, které je zaměstnanec povinen vyúčtovat“, pro který užívá zkratku „dohoda o odpovědnosti“ (§ 252 an. zákoníku práce). V praxi ale stále přežívá (a bezesporu ještě dlouho bude) tazatelkou zmiňovaný pojem „hmotná odpovědnost“, který užíval původní zákoník práce. Tolik ve stručnosti k terminologické stránce věci a nyní již ke stránce věcné.
Z hlediska zaměstnavatele je značnou výhodou, že v případě řádně sjednané dohody o odpovědnosti (tj. je sjednána písemně se zaměstnancem, který v okamžiku jejího uzavření již dosáhl věku 18ti let) není povinen prokazovat zavinění zaměstnance (zavinění zaměstnance se předpokládá), což je jinak v případě škod způsobených zaměstnancem jeho obecná povinnost (§ 250 odst. 3 zákoníku práce). V žádném případě to ale neznamená, že by se zaměstnanec nemohl zprostit své odpovědnosti z této dohody v případech, kdy schodek na svěřených hodnotách (za které se považují hotovost, ceniny, zboží, zásoby materiálu nebo jiné hodnoty, které jsou předmětem obratu nebo oběhu, s nimiž má zaměstnanec možnost osobně disponovat po celou dobu, po kterou mu byly svěřeny) vznikl zcela nebo zčásti bez jeho zavinění. V takových případech je to ale sám zaměstnanec (tj. tazatelka), kdo je povinen prokázat, že schodek vznikl zcela nebo zčásti bez jeho zavinění (§ 252 odst. 4). Podaří-li se mu (jí) to, své odpovědnosti se (zcela nebo částečně) zprostí.
Rozumím-li dotazu správně, zmiňuje tazatelka dva schodky: první vznikl v době její přítomnosti na pracovišti a má hodnotu 37.000 Kč, druhý v době její nepřítomnosti na pracovišti z důvodu nemoci a má hodnotu 34.000 Kč (celkový schodek tedy činí 71.000 Kč).
Je-li schodek ze strany zaměstnavatele určen správně, bude patrně problematické rozporovat schodek z doby, kdy tazatelka byla přítomna na pracovišti (37.000 Kč). U schodku z doby její nepřítomnosti by to ale mělo být snazší – tazatelka jednak zmiňuje, že předala klíče a do prodejny vstup neměla, dále je z její snadno prokazatelné nemoci a související nepřítomnosti na pracovišti zřejmé, že neměla možnost se svěřenými hodnotami „osobně disponovat po celou dobu, po kterou jí byly svěřeny“ (§ 252 odst. 1 věta poslední). Tyto skutečnosti by měla zaměstnavateli namítnout a žádat adekvátní úpravu výše schodku, který je jí předložen k úhradě, včetně jeho řádného prokázání (inventura).
S ohledem na množství skutkových otázek, které nejsou z dotazu zcela zřejmé, je nicméně vhodné obrátit se s žádostí o právní pomoc na právníka.
Přidejte si Hospodářské noviny mezi své oblíbené tituly na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist