Stát, který byl ještě nedávno většině lidí známý pouze jako nejmladší stát na světě a na mnoha mapách ho dosud nemáme samostatně zobrazený, si v minulých dnech získal pozornost mezinárodních institucí. A rozhodně to není pro nový přírůstek afrického kontinentu nic pozitivního. Podle odborníků tam totiž hrozí podobná genocida, jaká se odehrála před dvaceti lety ve Rwandě, při které zemřel necelý milion obyvatel. 

Jižní Súdán je samostatným státem od července roku 2011 a jeho oddělení od mateřského Súdánu proběhlo překvapivě bez větších problémů. Jediným sporem bylo osmdesát procent súdánských ropných zásob, které jsou umístěny právě na jihu. I to bylo nakonec vyřešeno smlouvou a většina konfliktů odehrávajících se na severu nově vzniklý stát minula.

V Jižním Súdánu spolu válčí dvě hlavní skupiny. Vláda společně s armádou vedená etnickou skupinou Dinků a prezidentem Salvou Kiirem bojuje proti rebelům, kteří jsou spojeni s bývalým viceprezidentem Riekem Macharem a patří k národu Nuerů. Ve válce jde hlavně o kontrolu nad regiony bohatými na ropu, které tvoří drtivou většinu příjmů země.

Konflikt, který může hrozivě dopadnout, ale nezačal ze dne na den. Specialista Mírového institutu Spojených států Jon Temin říká: „Nezačalo to jen kvůli ropě, politická rivalita mezi vrcholnými představiteli nebyla tajemstvím.“ Na stranu vlády se připojila i Uganda, která s Jižním Súdánem sousedí, i Organizace spojených národů (OSN).

OSN už začala konat

Násilí se ale ke konfliktu přidalo až nedávno, boje začaly patnáctého prosince v hlavním městě Džuba a od té chvíle se rychle rozšířily po celé zemi. Podle zpráv v konfliktu zemřelo zatím přes tisíc lidí, ale aktuální počet může být několikanásobně vyšší. Komisařka OSN pro uprchlíky Ravina Shadmasani navíc zmiňuje, že není vůbec jednoduché počítat mrtvé: „Je velmi těžké ověřit něčí existenci, a navíc některá těla už mohou být spálena.“

OSN odsouhlasila zvýšení počtu pracovníků v Jižním Súdánu na dvanáct tisíc, aby se zabránilo další genocidě, jaká se odehrála ve Rwandě, kde lidé z OSN zasáhli, až když už bylo pozdě. Organizace se ale zatím stará hlavně o stovky tisíc lidí, kteří jsou kvůli začínající občanské válce nuceni opustit svá obydlí. OSN původně zamýšlela zabývat se hlavně rozvojem této země, ale nyní to vypadá, že ji bude muset nejdřív uvést do mírového stavu.

Z nejmladší země Afriky se kvůli etnicko-politickému konfliktu začali stěhovat i cizinci a také diplomaté různých zemí. Například z americké ambasády odcestovala domů většina zaměstnanců a zůstali jen lidé, kteří se účastní mírových vyjednávání. Mluvčí amerického ministerstva zahraničí ale prohlašuje: „I přesto, že jsme stáhli z Jižního Súdánu mnoho našich zaměstnanců, stále se angažujeme a silně podporujeme snahy o ukončení násilí.“

Jaká je budoucnost konfliktu a Jižního Súdánu?

Organizace spojených národů by se mimo mírová jednání, která ne vždy přinesou kýžený výsledek, měla snažit zastavit vůdce obou stran, kteří nakazují svým vojákům provádět násilné činy. Rwandský biskup John Rucyahana kdysi řekl: „Vykonavatelé genocidy se většinou chovají jako ovce, které následují rozkazy svých vůdců bez toho, aby se zamysleli, co vlastně dělají.“

Nezáleží na počtu obětí, ani na délce trvání občanské války, abychom zjistili, že sen o Jižním Súdánu jako o bohatém státě plném ropy se rozplynul. Už před vypuknutím násilí vláda špatně hospodařila s penězi a země tak promrhávala svůj potenciál. K tomu se přidal i nedostatek vody a potravin v dané oblasti. Z toho plyne, že i kdyby válka zanedlouho skončila, místní obyvatelé nemají zdaleka vyhráno.


Bottom line: Jaký je váš názor na možnosti brzkého ukončení konfliktu v Jižním Súdánu?