Málokdo v Česku má světovou vinařskou architekturu zmapovanou tak jako Petr Dýr z Ústavu architektury brněnského Vysokého učení technického, jeden z garantů soutěže Top vinařský cíl.
Jeho přednášky o "chrámech vína" navštívilo mnoho studentů na univerzitách i zvědavých hostů ve vinných sklípcích.
"Vinařská architektura je důležitá už kvůli lidem, kteří přijeli za vinařem degustovat. Potřebují nějaké zázemí, jídlo, ubytování, kultivovaný prostor. A ne aby seděli někde dole na sudě," říká.
Jaká je historie vinařské architektury?
Víno se vždy vyrábělo v účelových objektech k tomu určených. Protože je tento proces vázaný k jakýmsi fyzikálním podmínkám, tedy konstantní teplotě, vlhkosti a tmě, soustřeďovala se výroba až donedávna výhradně do podzemních prostor, k nimž příslušel nadzemní vstup s lisovnou. Takto se to dělo od nejstarší historie až po zhruba rok 2000 našeho letopočtu.
Zbývá vám ještě 90 % článku
Vyberte si přístup na míru
Předplatné Hospodářských novin
HN mini
45 Kč první dva měsíce
Od 3. měsíce 229 Kč
- Veškerý obsah
- Bez reklam
- Mobilní aplikace
HN měsíční
90 Kč první dva měsíce
Od 3. měsíce 329 Kč
- Veškerý obsah
- Bez reklam
- Mobilní aplikace
HN roční
3290 Kč za rok
2 měsíce zdarma
- Veškerý obsah
- Bez reklam
- Mobilní aplikace
Zaujal vás článek? Pošlete odkaz svým přátelům!
Tento článek je zamčený.
Na tomto místě můžete odemykat zamčené články přátelům, když si pořídíte
předplatné.
Vyberte způsob sdílení