NSK: nejzásadnější změny od dob Marie Terezie

Poslední statistický údaj o vývoji registrované nezaměstnanosti potvrzuje víceméně stagnující stav na trhu práce: v říjnu nezaměstnanost vzrostla o jednu desetinu procentního bodu na 8,5 %. Přesto, že na trhu je dost volných pracovníků, firmy si stále stěžují, že jim chybí kvalifikované lidské zdroje. Přetrvávající je nedostatek zejména v technických a řemeslných profesích. K tomu si mnozí podnikatelé kladou otázky: odpovídají schopnosti nových zaměstnanců našim potřebám? Nepotřebujeme rychle změnit kompetence našich pracovníků?

S problémy obsaženými v těchto i mnoha dalších otázkách se většina podnikatelů střetává poměrně často. Pomoci řešit tyto problémy může vznikající a postupně do života uváděná Národní soustava kvalifikací. Sama o sobě kvalifikované, odborně zdatné pracovníky do firmy sice nepřivede, ale může napomoci tomu, aby zaměstnavatel lépe rozpoznal, zda nově příchozí pracovník opravdu požadované kvalifikace zvládá.

Národní soustava povolání, Národní soustava kvalifikací, sektorové rady či autorizované osoby a certifikace - to jsou pojmy, které se stále více dostávají do povědomí podnikatelů a manažerů.

Na vytváření těchto soustav se aktivně podílí také podnikatelská sféra, když celý projekt NSK a NSP řeší jako veřejnou zakázku konsorcium Hospodářské komory České republiky, Svazu průmyslu a dopravy České republiky a TREXIMA. Hospodářská komora je také největší autorizovanou organizací, jež má právo zkoušet a certifikovat prokázané předepsané znalosti a dovednosti pro jednotlivé kvalifikace.

Nejen pro zaměstnavatele

O tom, že stále ještě existuje dost firem, kterým NSK nic moc neříká, se přesvědčili i regionální vyslanci projektu NSK2, kteří letos navštívili tisícovku podniků. Profesní kvalifikace získané v systému NSK využívá devět procent firem, ale většina tento systém nezná, a tím pádem ho nemůže ani využívat. Jiný průzkum však ukazuje, že firmy si cestu k NSK nacházejí. V podzimní anketě na webu Asociace institucí vzdělávání dospělých 47 % respondentů považuje NSK za přínos pro oblast dalšího profesního vzdělávání, 20 % za přínos pro zaměstnanost a 20 % již NSK v praxi běžně využívá. Jen devět procent pokládá NSK za zbytečné komplikování situace.

Co tedy tyto soustavy jsou? Obě vznikají v souladu s národní Strategii celoživotního vzdělávání a legislativně jejich vznik umožnilo přijetí zákona č. 179/2006 Sb. o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání.

"Troufnu si tvrdit, že se jedná o nejzásadnější změnu v systému získávání kvalifikací od dob Marie Terezie. Přestává platit, že v mladém věku člověk získal nějaké vzdělání - ať již středonebo vysokoškolské nebo s výučním listem - a kvalifikoval se na celý život. To již neodpovídá dnešní době, kdy rozvoj lidského poznání a vědeckotechnický pokrok přinášejí nové technologie, vznikají nové profese, zatímco jiné rychleji zanikají.

Národní soustava kvalifikací reaguje, a v budoucnu bude ještě více, na novou skutečnost, kterou je fakt, že o naší profesní úspěšnosti budou stále více rozhodovat aktivity v dalším vzdělávání. V některých povoláních dokonce lze předpovídat, že další vzdělávání bude mít vyšší váhu než počáteční," říká Zdeněk Somr, viceprezident Hospodářské komory ČR, který se na tvorbě národních soustav povolání a kvalifikací podílí od samého počátku.

"Osobně si nejvíce cením, že obě soustavy posilují spolupráci všech zainteresovaných, tj. zaměstnavatelů, profesních společenstev, škol, mimoškolních poskytovatelů vzdělávání a veřejné správy."

Zmíněné soustavy ostatně nemají sloužit jen zaměstnancům, ale všem, kteří aktivně vystupují na trhu práce, nebo se na něm v budoucnu ocitnout a rozhodují se o povolání. Slouží tedy rovněž úřadu práce stejně jako žákům základních škol, kteří se rozhodují o volbě svého povolání. Rovněž také pracovníkům, kteří potřebují změnit svou kvalifikaci, aby našli uplatnění.

Hospodářská komora může sehrát významnou a nezastupitelnou roli díky své regionální síti, jejímž prostřednictvím může ve všech čtrnácti krajích informovat podnikatele, že pokud nemá vzdělání v oboru, na nějž chce rozšířit své dosavadní podnikání, může ho složením zkoušky a certifikací nahradit.

Přínos Národní soustavy povolání a certifikace by měly pocítit také úřady práce, když na základě NSK mohou nezaměstnaným nabízet aktuální a žádané rekvalifikace, v budoucnu.

Jak se počet certifikovaných kvalifikací bude rozšiřovat a zaměstnavatelé budou systém více využívat, budou moci úřady práce lépe, rychleji a přesněji reagovat na poptávku zaměstnavatelů po určitých profesích. Certifikát o profesní kvalifikaci jim jasně a hned řekne, že kandidát na určitou pracovní pozici plně splňuje požadavky, které zaměstnavatel úřadu práce uvedl.

Druhá etapa

Od září loňského roku se hovoří o NSK2, tedy o druhé etapě budování Národní soustavy kvalifikací. Ty se v ní postupně rozšiřují na kvalifikace vyšších úrovní, tzn. k řemeslům přibudou oblasti jako například finančnictví, technické profese apod. V rámci NSK1 bylo vytvořeno 235 kvalifikací, v rámci NSK2 by jich mělo být zhruba 1200. V současnosti je schváleno 350 profesních kvalifikací a dalších 150 je v procesu schvalování.

Dostupných je 500 akreditovaných kurzů zakončených zkouškou podle zákona č.179/2006 Sb. Počet osob, které certifikací prošly, a mají tak doklad, že danou profesi ovládají, je už přes 60 000. Nejvíce je mezi nimi zastoupena profese strážný, jimž prokazovat kvalifikaci nově předepisuje zákon.

"Předpokládalo se, že nejprve musíme definovat takové kvalifikace, pro které neexistuje způsob jejich získání v počátečním vzdělávání - tedy formou školní docházky. Ty patrně na trhu práce nejvíce chybějí. Zafungovalo to u strážných, ale jen vlivem zákonné povinnosti. Jinde působí setrvačnost. Protože doposud nikdo certifikát na tuto profesi nepožadoval, personalisté jej prostě nevyžadují," říká Jaromír Janoš, manažer NSK.

"Nyní jsou postupně schvalovány kvalifikace, které suplují nedostatečný počet absolventů středních odborných škol. Takto se na trh práce již dostalo 250 kvalifikovaných elektromechaniků nebo téměř 100 zámečníků. Ve vztahu k absolventům škol představují výrazné procento.

Ještě větší procentuální vliv mohou mít například profesní kvalifikace strojní kovář a ruční kovář. Do tohoto učebního oboru nastoupilo vloni pouze osm žáků. Ani kdyby všichni školu dokončili a nešli dále studovat, neuspokojí poptávku. Koncem letošního října poptávalo tuto kvalifikaci na úřadech práce devět firem. Ideální příležitost pro rekvalifikaci, ne?" dodává Jaromír Janoš.

Pravdou ovšem zůstává, že kvalifikace ještě nejsou popsány pro všechny obory či odvětví, k tomu se zatím jedná především o dělnické profese. Přitom zájmem je rozšířit ověřování kvalifikací i pro profese vyžadující středoškolské vzdělání s maturitou a výhledově se hovoří o profesích vysokoškoláků.

Z pohledu personalistů

Aby Národní soustava kvalifikací byla úspěšná, je potřebné, aby ji začali používat všichni, jimž má sloužit. V první řadě firmy a jejich personální manažeři - když budou prokázání kvalifikace podle NSK požadovat, uvědomí si ti, kterým NSK také slouží (zejména pak pracovníci), že využívání soustavy je užitečné a má smysl.

Co tedy na NSK říkají personalisté a manažeři rozvoje lidských zdrojů, kteří jsou s touto problematikou obeznámeni?

"NSK se snaží o provázání, zastřešení, zprůhlednění, o vzájemnou srovnatelnost stávajícího vzdělávacího systému, neklade si za cíl vytvářet nové vzdělávací struktury. Těžiště je ve vlastním vymezování kvalifikací a ve tvorbě jejich standardů," říká personální ředitelka jedné stavební firmy.

"Líbí se nám, že řešitelé projektu zapojují zaměstnavatele do vytváření kvalifikačních a hodnotících standardů. V roce 2007 jsme však očekávali, že projekt NSK bude postupovat rychleji, než odpovídá současnému stavu. Profesní kvalifikace považujeme z pohledu praxe za velmi prospěšné.

Je čím dál běžnější, že člověk pracuje v jiném oboru, než který vystudoval nebo v němž se vyučil. Často tuto novou práci i mnohem lépe ovládá, ale jako doklad o kvalifikaci mu zůstává jen původní vysvědčení, diplom nebo výuční list. Profesní kvalifikace je způsobilost vykonávat pouze část určitého povolání, určitou pracovní činnost nebo několik pracovních činností, které v úhrnu dávají větší možnost pracovního uplatnění na trhu práce.

Tento způsob uznávání jejich skutečných dovedností bez ohledu na to, jakým způsobem je nabyli, plně podporujeme. Spatřujeme v osvědčeních o profesních kvalifikacích dobrý odrazový můstek pro budoucí složení učňovské zkoušky a získání výučního listu."

Na konferenci k problematice NSK v Ostravě (která zahájila cyklus konferencí v jednotlivých regionech, na nichž se mj. hovoří o možnostech NSK při specifikách regionálních trhů práce) před časem uvedl Jan Rafaj, personální ředitel ArcelorMittal Ostrava: "Projekt NSK považujeme za velmi zdařilý a potřebný. V naší firmě již NSK využíváme a máme s ním výborné zkušenosti."

Jeho slova potvrdil také Ivo Žižka, ředitel pro personalistiku a administrativu Třineckých železáren: "Citelně nám chybí například obráběči kovů nebo slévači. Očekáváme, že nám NSK pomůže lidi rekvalifikovat, protože nastaví standard pro patřičné profese."

Co je NSK

Národní soustava kvalifikací (NSK) je státem garantovaný celorepublikový systém budovaný na reálných požadavcích na výkon činností v rámci jednotlivých povolání a pracovních pozic. Definuje požadavky na odborné způsobilosti jednotlivých kvalifikací bez ohledu na způsob jejich získání.

Rozhodující vliv na obsah kvalifikací mají přitom zaměstnavatelé. Každá kvalifikace, která je na trhu práce uplatnitelná, v něm má nebo v průběhu času bude mít své místo. NSK umožňuje nejen identifikaci, třídění a zařazování kvalifikací, ale také jejich uznávání a certifikaci. Nenahrazuje stávající kvalifikační a vzdělávací systémy, ale snaží se o jejich provázání, zastřešení a zprůhlednění.

Zároveň umožňuje srovnání našich národních kvalifikací s kvalifikacemi stanovenými a popsanými v jiných evropských státech.

Vyšlo v příloze HN Kariéra&vzdělávání.